Článek
Marek Benda jako poslanec, délka mandátu přes 35 let. Zdeněk Kabátek, ředitel VZP, ve funkci přes 13 roků. Daniel Beneš, ředitel ČEZ, na postu skoro 15 let. „Exemplární“ příklady, které jasně ukazují, že něco není v pořádku.
Poslanci jsou samozřejmě přepláceni, nemluvě o šílených náhradách, kde největší borci dokážou podojit ročně erár skoro o 2,5 milionu. Přeplácení se ale týká i ředitelů státních a polostátních firem. Jestliže pracuješ v ryze soukromém byznysu, ber si, kolik chceš. Dojit stát je ale nepřípustné a jde to samozřejmě hlavně za politiky, že taková zvěrstva a až asociální rozměr odměn umožňují.
Personální odborníci tvrdí, že maximální doba působení špičkových manažerů ve vrcholové funkci by měla činit 7 let. Je to hodně, nebo málo? Vypadá to, že asi tak akorát. Splní si svou misi, nastaví systém pro nižší management, a pokud jsou dobří, jdou zase o dům dál vylepšit manažerskou strukturu a procesy. Na trhu si konkurují. Proč by tohle nemělo platit taky ve státním?
U mnoha poslanců samozřejmě nemůžeme o odbornosti vůbec mluvit. Do Sněmovny často míří politici, kteří nebyli příliš úspěšní v komunálu. Hodně toho ale vědí. „Rodná“ strana je tedy vyšle do vyššího politického patra. Prachy tam jsou, a když se zadaří, je to příjemný pašalík na dlouhá léta.
Tohle je špatně. Poslanec je můj zaměstnanec, přičemž Alča Schillerů bedlivě dohlíží, aby se z mých daní nezakutálela ani koruna. Chci si platit někoho, kdo není úplný nýmand a kdo skutečně slouží vlasti, ne hlavně své kapse. Dvě volební období – čili 8 let – jako nejdelší možný mandát? Naprosto v pořádku!