Článek
I v televizi či na divadelních prknech působí jeho urostlá postava impozantně. Ani volná kostkovaná košile neskryje široká ramena a svaly vyrýsované v posilovně. Když k tomu připočtete ostře řezané rysy a podmanivý hlas, tak je s podivem, že Pavlovi Novotnému (60) přinesla popularitu až role charakterově nevalného politika v seriálu.
O jeho soukromí se moc neví. Původem Brňák přiznává, že se nerad svěřuje. Téměř třicet let prožil ve Východočeském divadle Pardubice, odkud odešel na volnou nohu. Ve stejném angažmá je i jeho žena Dagmar Novotná. Spolu jsou 40 let, z toho 37 roků manželé. Otázka, jestli je díky jedinému potomkovi, synovi Tomášovi (36), dědečkem, ho nadzvedla.
„Já nemám rád děti,“ odpověděl Super.cz se smíchem. „Ne, člověk si chce pořád připadat mladej. Ale syn z nějakého důvodu nespěchá. Vždycky mu říkám: Ty vole, já v tvým věku! To tobě už bylo čtrnáct!“ Postoj syna, také herce, který se v lockdownu rekvalifikoval na hrobníka, mu naopak přijde velmi moudrý. Kvůli věku přece nebude za každou cenu táta.
Sám si diagnostikoval encefalitidu
Záporáka, co rád intrikuje a vytváří dusno, Radka Mastného, kterého hraje v Ulici prakticky od jejího počátku, málem ubili k smrti. Jestlipak šlo herci někdy o život? Začne se upřímně smát. „Kdo z nás ví, kolikrát mu v životě šlo o život? To se mnohdy ani nedovíme. Nejsem James Bond, aby mi hrozily podobné útoky, ale už dvakrát jsem téměř podlehl. Doktoři si mysleli, že už je konec. Naštěstí nebyl.“
V 37 letech ho skolil akutní zánět slinivky. Jeho ženě řekli, ať nepočítá s tím, že by přežil. Podruhé, zhruba před deseti lety, téměř zemřel kvůli klíšťové encefalitidě. Bylo mu řečeno, že pokud přežije, tak s nejhoršími následky. Nejenže proležel dlouhou dobu v nemocnici, ale část z toho v bezvědomí. Ukrutně ho bolela hlava.
„Diagnostikoval jsem si ji sám. Často trpím na rýmičky a angíny, když na chalupě prostydnu. Čekal jsem tedy zase, až to přejde. Po týdnu jsem se ale ráno probudil a zjistil, že nedám hlavu na prsa.“ Manželka ho vezla do pardubické nemocnice a v autě ztratil vědomí.
Napíchnutý Othello
Ani herecká práce se neobejde bez rizika. Kuriózní nehoda, při níž chyběly centimetry a mohlo dojít k nejhoršímu, se mu stala při představení Othella. Jako Othello, který se na konci děje zabije, padl na nůž, co z nepochopitelných důvodů zůstal stát na rukojeti proti jeho obličeji. Naštěstí tupá čepel minula oko, přesto má dodnes trvalé následky.
„Roztrhla mi celou tvář, málem vyrazila zuby,“ ukazuje část obličeje na levé straně u nosu. „Nejhorší bylo, že mi to přerušilo nějaké nervy. Já to nedostatečně rehabilitoval a nenechal si napsat trvalé následky. A vlastně obtížně pohybuji touto částí obličeje.“
Shodil 40 kilogramů
Jednu dobu si lidé mysleli, že je na smrt nemocný. To, když se rozhodl zhubnout. „Mám velké problémy s koleny, protože se celý život potloukám po posilovnách. Nikdy jsem se nevyhýbal ani kaskadérským kouskům. Podstoupil jsem celou řadu operací, ale je to pořád blbý. Nemám menisky, ani chrupavky,“ konstatuje. Ukazuje na jednu holeň, kde má provedenou osteotomii a zavedeno šest titanových šroubů.
Chtěl kolena odlehčit a hubnul. „Pravda je, že jsem byl tlustej jako vepřík, měl jsem 130 kilo. Tak jsem začal zdravě žít a prolévat se vodou a tím se mi uvolnil v ledvinách šutr, o kterém mi říkali, že by tam jinak zůstal až do smrti. Byl tak velkej, že mi ho museli vyndávat operativně,“ líčí nám Novotný, proč k původním 30 kilům shodil v nemocnici ještě deset.
Nádražní hlas
Jeho charismatický, sametově zabarvený hlas znají posluchači rádia Blaník jako spojovací. Kromě normálního dabingu se věnuje i tzv. pokrývacímu, kdy slovem provází přírodopisné a naučné filmy. Slyšet ho můžeme už asi 12 roků na některých nádražích, kde k cestujícím promlouvá německy.
Je až neuvěřitelné, že ve čtyřech letech plynule četl. K tomu Pavlíka vedl tatínek. „Plynule čtete, nechají vás předčítat před třídou, pak vám řeknou – ty bys mohl odrecitovat na školní akademii básničku. A potom, proč ty nejdeš na nějakou konzervatoř,“ vypráví, jak se dostal k divadlu, i když nejdřív studoval gymnázium.
„A když se nám narodil syn a byly mu čtyři roky, tak jsem říkal svému tátovi: Tatínku, chraň tě pánbůh! A přijeli jsme z dovolené a Tomášek plynně četl.“
Bez skicáku nejde z domu
Kromě sportování, kulturistiky a posilovny se herec léta věnuje keramice. Svoji vášeň přičítá tomu, že má chatu v Kunštátě na Moravě, odvěkém hnízdu keramiků, a zvlášť hrnčířů.
Dokud byl v angažmá, dělal pro kolegy zlomvazky. U příležitosti padesátin měl výstavu drobných grafických a keramických prací ve Východočeském divadle v Pardubicích. Motiv z keramického obrázku, kde z karty vystoupil Joker, sedí na jejím růžku a odpočívá, zdobí i jeho vizitku.
Kam chodí na nápady? „Ty jsou v každé profesi nejcennější, takže se snažím především je uchovat. Člověka občas napadnou kraviny, ale pak je zapomene.“ Poznamenává si je do mobilu, neustále u sebe nosí skicák. „Do něho si aspoň v rychlosti něco načmárám.“
Rozpovídá se o podstatné překážce tvorby, kterou je čas. „Mně vždycky hrozně dlouho trvá, než vytvořím něco z hlíny. Než něco rozkreslím, abych s tím byl spokojený… K dílu potřebuji klid. Nejen takový, že nikam nemusím, ale i vnitřní.“ Teď si u něho kolegyně objednala sošku do výklenku ve zdi. „Už to trvá půl roku a já se nedostal k tomu, abych ji dodělal. Je téměř hotová, ale ještě ne finálně.“
Pořád se mu v hlavě melou nápady. Manželka má z něho legraci, že něco udělá, pak to odloží a pořád není spokojený. Potřebuje si na dílo zvyknout a uzavřít ho. „Jenže já bych na tom pořád dělal dál a dál. Jak říká můj kamarád a keramický guru Míla Chaloupka – je dobré najít ten správný moment a už od toho odejít.“
Právě u něho vyrábí keramické výtvory, kousek od Pardubic, ve velikánské dílně, s velikánskou pecí. „A velikánskou trpělivostí se mnou,“ dodává tenhle sympatický hromotluk s typicky ironickým úsměvem.
