Článek
Hodinu strachu zažila devatenáctiletá Ulrike Krachtová, než policie dostihla vlak, v němž zůstala její dva a půl roku stará dcera. Německé dráhy totiž odmítly rychlík zastavit, protože by tak nabral zpoždění. Krachtová pak s policií uháněla do další stanice, aby tam malou Marii Luise z vlaku vysvobodila.
Podle výpovědi Krachtové za vše mohou automaticky uzavíratelné dveře. Vystupovala totiž z vlaku se spoustou zavazadel, když vyskočila s kufry na peron, najednou se automatické dveře zavřely a její dcerka zůstala stát za nimi uvnitř vagónu. Pár sekund nato se vlak rozjel.
„Snažila jsem se nejprve vyložit z vlaku všechny své věci, když se najednou zavřely dveře a dcera zůstala uvnitř! Byl to nejhorší moment mého života. Slyšela jsem Marii Luise křičet. Ale vlak se rozjel a byl pryč,“ uvedla Ulrike Krachtová.
Když požádala výpravčího, aby vlak zastavil, odmítl s tvrzením: „To nejde. Musí být v příští stanici podle jízdního řádu.“ Policie pak se spuštěnými majáky dohnala vlak ve stanici Neurippin, kde se matka s dcerou shledala.