Tety, ženich a policejní auto v žumpě. Na natáčení, které bolelo i smrdělo, vzpomínají ve Vlachově Březí dodnes

Ten film se mohl jmenovat Korunní svědkyně, nebo také Tety, ženich a pes. Tak alespoň zněly jeho pracovní názvy. Nakonec šel v roce 1975 do českých a slovenských kin jako Drahé tety a já a stala se z něj komediální klasika. Připomenout si jej můžete ve čtvrtek 17. července ve 20.10 hodin na Televizi Seznam.

Diváci při něm dodnes slzí smíchy, štábu pod vedením režiséra Zdeňka Podskalského ale občas do smíchu vůbec nebylo. Třeba kvůli neplánované a také nejdražší scéně celého snímku. Stejně jako mnoho dalších záběrů se natáčela ve Vlachově Březí a „rejža“ přemluvil velitele zdejší služebny Veřejné bezpečnosti, aby pro filmovou automobilovou honičku zapůjčil služební vůz. Velitel po delším přemlouvání souhlasil, čehož ale brzy velmi litoval.

Kaskadér totiž automobil během necelé hodiny naboural. A když nepojízdný vůz VB odváželi, spadl jim do žumpy, jejíž vetchý poklop nevydržel zátěž. Vrak, který byl po strop plný fekálií, musel nakonec vytáhnout přivolaný jeřáb. Policistu to nejspíš stálo další služební postup, barrandovskou produkci spoustu peněz za náhradu škody.

Většina filmových míst ve Vlachově Březí je i po téměř padesáti letech k poznání. Prakticky úplně stejná zůstala třeba budova, která si zahrála spořitelnu, středobod zápletky. Vykradou ji totiž, snoubenec Hermínky (Iva Janžurová) Michal (Jiří Hrzán) vejde dovnitř, uklouzne a korunní svědkyně teta Fany (Nataša Gollová) ho označí za pachatele. Pamatujete? Jestli ne, nevadí. Můžete si tu scénu připomenout.

Ústřední dvojice tvořená prvorepublikovou hvězdou Natašou Gollovou (†76) a Evou Svobodovou se ještě před natáčením vůbec neznala. Když se však dámy v úctyhodném věku poznaly, padly si neuvěřitelně do oka a po natáčení spolu chodily ještě na víno.

Na spolupráci s paní Natašou se těšila i Iva Janžurová, ty dvě si však do oka naopak nepadly. Podle Janžurové byly nicméně jejich vztahy alespoň zdravě profesionální.

O Ivu se ovšem tou dobou přetahovali všichni režiséři. Kromě Podskalského Tet měla roztočený další film Hodíme se k sobě, miláčku? s Petrem Schulhoffem a k tomu dva seriály. Byla přitom na mateřské dovolené a v půlce natáčení zjistila, že je těhotná podruhé. Oběma režisérům tím způsobila pár bezesných nocí, protože se báli, že jejich filmy nedotočí, slíbila to však a také splnila.

Do té doby mimochodem před kamerou vždy nosila paruky. V Tetách můžete poprvé vidět její vlastní vlasy dlouhé až po pás.

Jan Skopeček se také rozhodl nic na place nepředstírat. V rámci role měl zfackovat svoji kolegyni Miriam Kantorkovou, která hrála nevěrnou hostinskou. Natolik se ovšem bál, aby se scéna nemusela opakovat vícekrát, že jí pro jistotu dal takovou facku, až se rozplakala. Scéna se ovšem skutečně opakovat nemusela.

Starší generace místních obyvatel na natáčení dodnes nezapomněla. „Byla jsem tehdy desetiletá holka, když filmaři obsadili naše městečko a zcela ho ovládli,“ vzpomínala pro portál Jižní Čechy Teď pamětnice Anežka Sedláková. „Lidé se po práci chodili dívat na herecké hvězdy i samotné natáčení. Někteří obyvatelé si zahráli i v komparzu. Herci chodili večer i do místní restaurace, kam jsem já nemohla, ale tatínek vyprávěl, že to byli moc fajn lidé,“ dodala.