Článek
Italská komedie Škola zlodějů z roku 1986 patří k filmům, které dokonale vystihují zlatou éru tamní zábavy osmdesátých let. Režisér Neri Parenti vsadil na osvědčenou kombinaci bláznivých situací, záměn a výrazných komediálních osobností. V čele hereckého obsazení stojí Paolo Villaggio a Lino Banfi, dvojice, která tehdy dokázala rozesmát miliony diváků a daří se jí to i dnes.
Příběh sleduje trojici neúspěšných bratranců, kteří dostanou nečekané pozvání od zámožného strýce. Brzy zjistí, že svůj majetek nezískal poctivou prací, ale sérií promyšlených loupeží. Když se rozhodne předat své „řemeslo“ mladší generaci, čeká na ně neobvyklá závěrečná zkouška – vyloupení klenotnictví.
Televize Seznam uvede Školu zlodějů v pondělí 10. srpna ve 20.10 hodin a o týden později nabídne také pokračování Škola zlodějů 2.
Co bude, až tě nepoznám?
Paolo Villaggio zůstane navždy spojen především s nešťastným účetním Fantozzim, jehož ztvárnil v desítce filmů. Ve skutečném životě ale rozhodně nebyl takový smolař jako jeho nejslavnější hrdina. S Maurou Albites prožil více než šest desetiletí manželství a vychovali spolu dvě děti. Jejich vztah však nebyl bez problémů.
Herec se nikdy netajil tím, že manželce nebyl vždy věrný, zatímco ona těžce nesla jeho silné politické angažmá. Přesto spolu zůstali až do Villaggiovy smrti v roce 2017, kdy podlehl komplikacím spojeným s cukrovkou.
Úplně jiný příběh napsal Lino Banfi. Se svou životní láskou Lucií Zagariou se seznámil už jako mladík a i po desetiletích společného života o ní mluvil s obdivem i něhou. Když onemocněla Alzheimerovou chorobou, zůstal po jejím boku až do posledních chvil. Na otázku své ženy, co bude, až ho jednou nepozná, jí odpověděl slovy, která obletěla Itálii: „Pak se znovu představím a znovu se do sebe zamilujeme.“
Ochota překonávat radosti i starosti
Po její smrti v roce 2023 přiznával, že právě odchod manželky byl nejtěžší životní zkouškou. V televizním pořadu Verissimo se neubránil slzám a řekl, že dlouhé manželství nestojí na žádném tajném receptu, ale na každodenní ochotě překonávat společně radosti i starosti. Téhož roku byl navíc oceněn jmenováním do poradní komise italského ministerstva kultury pro oblast filmu, což bylo vnímáno jako uznání jeho celoživotního přínosu domácí kinematografii.
Právě kontrast soukromých osudů hlavních protagonistů dává Škole zlodějů další rozměr. Na plátně a obrazovkách vytvářejí sehranou komediální dvojici, mimo kamery ale prožili dva zcela odlišné životy – jeden plný bouřlivých zvratů, druhý postavený na mimořádně pevném partnerském poutu.