Princezna Bosana z Tří veteránů a její trable s obřím nosem. Vyřešil to vyšší honorář

Režisér Oldřich Lipský je podepsán pod řadou populárních komedií – namátkou Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964), „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970), Jáchyme, hoď ho do stroje (1974), „Marečku, podejte mi pero!“ (1976) nebo Ať žijí duchové! (1977). Předposledním titulem ve filmografii tohoto úspěšného režiséra se v roce 1983 stala volná adaptace pohádky Tři veteráni, která je součástí Werichovy dětské knížky Fimfárum. Na příběh o třech válečných vysloužilcích, kteří se musí naučit správně nakládat s kouzelnými dary, se podívejte 23. prosince ve 20:10 hodin na Televizi Seznam.

Lipský se scenáristou Zdeňkem Svěrákem Werichovu hravou předlohu opatřil klasickým příběhem, využívajícím situační a slovní humor a poskytujícím silné morální ponaučení. Dělostřelec Pankrác, vojenský kuchař Servác a dragoun Bimbác se po propuštění z armády bezcílně toulají světem. Dostanou však příležitost si polepšit, protože jim trojice skřítků daruje tři kouzelné dary: cylindr, váček a harfičku. V královstvíčku Monte Albo však tři kamarádi padnou do tenat krásné a proradné princezny Bosany a jejího ziskuchtivého otce krále Pikoly. Podlehnou pýše, a přijdou tak o své drahocenné dary. Skřítci jim však dají možnost vznešené zloděje potrestat…

Ke kladům Lipského nestárnoucího snímku patří kromě výborného scénáře i skvostné herecké výkony. Roli Pankráce režisér svěřil Rudolfu Hrušínskému (77), Bimbáce Petru Čepkovi a Serváce Josefu Somrovi (†88). I v menších partech se objevili známí a oblíbení herci, mj. Július Satinský, Milan Lasica, Miloš Kopecký, Lubomír Lipský či Zdeněk Svěrák (88).

Největší atrakcí zábavného vyprávění však zůstává předlouhý nos, který za trest naroste Bosaně (Vida Skalská Neuwirthová) a prodlužuje se tak invazivně, že rychle překročí hranice sousedních zemí a povážlivě napíná mezinárodní politickou situaci. Stejně jako v Lipského detektivní komedii Adéla ještě nevečeřela (1977) a verneovském dobrodružství Tajemství hradu v Karpatech (1981) se o trikovou stránku projektu postaral výtvarník Jan Švankmajer.

Celník v podání Milana Lasici je odkazem na francouzského malíře Henriho Rousseaua přezdívaného Celník. Ve filmu také zazní věta: „Celníku, to jsi maloval ty?“

Představitelce princezny Bosany Vidě Skalské zvedla produkce honorář jen díky Rudolfu Hrušínskému. Herec řekl, že 1600 korun za deset natáčecích dnů a při takovém trápení s lepením a nošením 2,5 m dlouhého nosu je málo.

Představitelé tří veteránů se na place setkali i při natáčení filmu Slavnosti sněženek (1983).

Když vyšla pohádka na DVD v Německu v roce 2004, byla sestříhaná do 88minutové stopáže. Byly z ní vystřiženy pasáže, kde němečtí vojáci sledují s připravenými puškami princeznin nos putující k jejich hranici, nebo kompletně celá scéna, ve které ministr v podání Zdeňka Svěráka telefonuje s Německem.

Hraniční přechod do království Monte Albo leží u Houbova lomu u Koněpruských jeskyní. Jako sídlo krále Pikoly a princezny Bosany posloužil hrad Křivoklát. Záběr útěku veteránů v obří kadibudce se točil před městskými hradbami v Nymburku. V pohádce se rovněž objeví obec Dobrovíz, která leží mezi Prahou a Kladnem. Počátek a konec filmu na hrázi s flašinetem se točil u rybníka Labeška v Průhonickém parku. Princeznin nos skončil v německém Quedlinburgu, proslaveném hrázděnou architekturou.