Pierre Richard jako král smolařů. Ve filmu Život plný malérů dokáže proměnit katastrofy v lavinu gagů

Když se řekne Pierre Richard (91), většině diváků se vybaví Velký blondýn s černou botou nebo Hračka. Jenže francouzský komik natočil i řadu méně známých snímků, které stojí za pozornost. Jedním z nich je komedie Život plný malérů (Les malheurs d'Alfred) z roku 1972, ve které nejen ztvárnil hlavní roli, ale také k ní napsal scénář a také ji režíroval.

Richard zde hraje Alfréda Dhumonttieye, muže, kterého jako by pronásledovala smůla od narození. Vystudovaný architekt má neuvěřitelný talent přitahovat katastrofy – domy, které navrhne, padají, zaměstnání ztrácí jedno za druhým a ani v osobním životě se mu nedaří.

Když už se rozhodne svůj život ukončit, náhoda mu postaví do cesty krásnou Agathu (Anny Duperey) a zároveň bizarní televizní soutěž, která všechno obrátí vzhůru nohama. Jak to všechno dopadne, se dovíte, když v pátek 3. července ve 20.10 hodin naladíte Televizi Seznam.

Na první pohled jde o klasickou francouzskou bláznivou komedii plnou pádů, honiček a absurdních situací. Ve skutečnosti ale Richard mířil i jinam. Film si utahuje z televizního světa, který kvůli sledovanosti manipuluje soutěžícími i diváky. Organizátoři soutěže mají přesně napsaný scénář, podle něhož musí pařížský tým pravidelně prohrávat. Jenže Alfréd svou nešikovností převrací všechna pravidla naruby a způsobuje jeden nechtěný triumf za druhým.

Dnes může podobná zápletka působit až překvapivě aktuálně. Satira na televizní show, které jsou ochotné udělat cokoli pro sledovanost, neztratila ani po více než padesáti letech nic ze své síly.

Pierre Richard bývá často vnímán především jako představitel roztržitých dobráků, kteří se nechtěně dostávají do průšvihů. Jako scenáristu a režiséra si jej většinou na „první dobrou“ nevybavíme. Život plný malérů představuje jeden z jeho prvních velkých autorských projektů, v němž mohl naplno rozvinout svůj specifický styl humoru založený na přesně načasované fyzické komice a téměř baletním pohybu.

Sám Richard ostatně začínal jako tanečník, a právě mimořádná práce s tělem patří k jeho největším přednostem. Ve filmu je to patrné téměř v každé scéně. Alfréd často neřekne ani slovo, přesto dokáže jediným pohledem nebo nešikovným gestem rozesmát celé okolí.

Vedle Richarda se ve filmu objevuje tehdy teprve čtyřiadvacetiletá Anny Duperey, která ztvárnila sympatickou Agathu. Dále si zahráli Jean Carmet, Pierre Mondy, Paul Préboist nebo Mario David, tedy herci, kteří byli v sedmdesátých letech stálicemi francouzské komedie. Hudbu složil Vladimir Cosma, jehož melodie později neodmyslitelně doprovázely i další slavné francouzské komedie.

Přestože Život plný malérů nepatří mezi Richardovy komerčně nejúspěšnější filmy, mnoho fanoušků jej považuje za důležitý mezník. Právě zde totiž definitivně vznikla postava dobrosrdečného smolaře, kterou herec později dovedl k dokonalosti. Řada motivů i typických gagů, které později umožnily jeho kariéru po celém světě, se objevuje už zde.

Komedie z počátku sedmdesátých let samozřejmě odráží dobu svého vzniku, ale stále funguje díky univerzálnímu humoru. Richard nestaví na slovních přestřelkách, nýbrž na situační komice, která nestárne. Navíc jde o příjemnou připomínku éry, kdy francouzské komedie pravidelně patřily k největším diváckým hitům i v československých kinech.