Článek
Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba pro rodinu, se od doby napsání Victorem Hugem dočkal mnoha filmových podob. Francouzský básník a prozaik tvořil román Bídníci desetiletí a dokončil jej až v exilu. Vyšel v roce 1862 a způsobil pořádný rozruch.
Jen v Paříži dychtiví čtenáři během pár dnů rozebrali na 48 tisíc výtisků. Román byl okamžitě překládán do světových jazyků a na jeho jednotlivé svazky čekali knihkupci a čtenáři z různých vrstev obyvatelstva. Není divu, že osudy uprchlého galejníka pak autoři pojímali ve stále nových podobách. Zatím poslední filmové zpracování Bídníků z roku 2000 vzniklo v koprodukci pěti států.
Tvůrci bývají francouzským tiskem označováni jako 3D: režisérka Josée Dayan, scenárista Didier Decoin a v hlavní roli Gérard Depardieu (76). Jak se to povedlo triu, které je podepsané třeba i pod úspěšným seriálem Hrabě Monte Cristo (1998), posoudí diváci Televize Seznam 16. června od 20.10 a za týden 23. 6. ve stejný čas.
Hrálo i české vězení
Tato adaptace vznikla jako minisérie pro francouzskou televizi. Bedlivému divákovi neunikne, že mnohé scény se natáčely v Čechách. Tak například bývalý barokní kriminál v Kutné Hoře posloužil filmařům pro natáčení interiérů věznice. Dnes v těchto prostorách sídlí okresní soud, kdysi v něm byl souzen básník, novinář a politik Karel Havlíček Borovský, ale také Leopold Hilsner obviněný z vražd Anežky Hrůzové a Marie Klímové z Polné.
Natáčení probíhalo i v Plasích na Plzeňsku. Tamní klášter poskytl skvělou kulisu, zahrál si letní refektář, rajský dvůr, sýpka, královská štola. Místní vzpomínají na Gérarda Depardieua, který podnikal výjezdy do plzeňských restaurací, kde si prý sám připravoval pokrmy…
Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen), dívky, o kterou se Valjean stará, a Maria (Enrico Lo Verso) se uskutečnila na pražském Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše.
Silná trojice
V Bídnících ztvárnil Jeana Valjeana herec, který býval označován za nejpřitažlivějšího ošklivého muže. Gérard Depardieu vystihl galejníka toužícího po zadostiučinění a klidu přesně podle toho, jak tvoří postavy od počátku kariéry. Založené na upřímném jednání a zároveň nemilosrdné, něžné v projevech a brutální současně. Láska, s jakou pečuje o svoji schovanku, je dojemná.
Protipólem je mu americký herec John Malkovich coby úporný inspektor Javert. Ten nedá Valjeanovi spát, ani když se stane váženým panem Madeleinem, starostou malého městečka a majitelem továrny. Pamatuje si ho totiž z galejí.
A do třetice jim zdatně sekunduje úlisný Thenardier v podání populárního Christiana Claviera (73), který je považován spíš za komediálního herce. S Dépardieuem vytvořili dvojici Galů v rodinné komedii Asterix a Obelix (1999). Clavier v posledních letech zazářil jako otec rodiny se čtyřmi dcerami v komedii Co jsme komu udělali? Ta je důkazem, že i dvě volná pokračování úspěšného filmu se po letech mohou podařit.
Pomáhal mámě při porodu
Pojďme k hlavnímu představiteli Bídníků. Depardieu kraluje na filmovém plátně od začátku 70. let. Oblíbený herec vytvořil desítky postav a získal nejedno ocenění. „Talent je schůzka s tajemstvím,“ napsal ve své poslední knize Monstre. „Nehraju, nepředstírám. Jsem.“ Kolegové říkají, že je filmový bulimik. Zvládal totiž natočit i víc než pět filmů za rok.
V poslední době o něm bývá slyšet spíš v jiných souvislostech. V roce 2013 přijal ruské občanství, přičemž prohlásil: „Přátelím se, s kým chci, Putina mám opravdu rád.“ Náklonnost k Rusům mírnil po vypuknutí války na Ukrajině, napadenou zemi dokonce finančně podpořil.
Proslul alkoholickými excesy, velkou vášní pro víno, přiznával, že se opíjí do němoty, aby mohl spát. V minulosti byl nařčen z obtěžování žen. Letos ho soud odsoudil k osmnáctiměsíčnímu vězení s podmíněným odkladem na tři roky za sexuální napadení scénografky a asistentky režie, které se účastnily natáčení filmu Les Volets verts v roce 2022.
Leccos z neřízeného chování by se dalo vysvětlit jeho dětstvím. V rozhovorech i knihách se svěřoval, že byl nechtěné dítě. Jeho otec René Depardieu, zvaný Dédé, negramotný alkoholik, s dětmi téměř nemluvil. Gérarda, jakožto třetího potomka, už máma Alice, přezdívaná Lilette, nechtěla. Pak se ještě narodili další tři. Těm pomáhal na svět – poprvé to bylo v sedmi letech při porodu sestry…
Přesto ve své nové autobiografické knížce Monstre uvedl: „Měl jsem báječné dětství! Obklopovala mě láska Lilette a fantazie Dédého. Nikdy jsem si nepřipadal chudý. V kapse jsem měl dva franky a bohatě mi to stačilo.“
