Článek
Německá ponorka, nacisté, banda neukázněných odbojářů a tajný náklad, který může rozhodnout o výsledku druhé světové války. Zní to jako námět na hollywoodský velkofilm za stovky milionů dolarů. Jenže Torpédo U235 z roku 2019 vzniklo v Belgii a jeho tvůrci museli vystačit s rozpočtem přibližně tří milionů eur. Přesto se pustili do projektu, na který si v jejich domácí kinematografii předtím filmaři netroufli: válečného dobrodružství odehrávajícího se z velké části na palubě ponorky.
Výsledek nemá ambici srovnávat se s realistickými válečnými dramaty typu Ponorka (Das Boot). Režisér Sven Huybrechts se místo toho inspiroval tradicí akčních dobrodružství, v nichž se nepravděpodobní hrdinové dostávají do ještě nepravděpodobnějších situací.
A právě to může být pro diváky, kteří hledají především napínavou podívanou, příjemným překvapením. Podmínkou je ovšem pustit si v neděli 25. října ve 21.25 hodin Televizi Seznam.
Mise, která měla změnit dějiny
Píše se rok 1943 a Belgie je okupovaná nacistickým Německem. Skupina vlámských odbojářů dostane nebezpečný úkol: dopravit z Belgického Konga do Spojených států zásilku uranu, který má posloužit tajnému americkému projektu vývoje atomové bomby.
Problém je, že náklad se má přepravovat ukořistěnou německou ponorkou. Její ovládání ovšem není žádná jednoduchá záležitost a členové skupiny mají k sehrané námořní posádce opravdu daleko. Situaci navíc komplikuje německý důstojník Franz Jäger, který jim má pomoci ponorku ovládnout. Má ale vlastní motivaci a rozhodně není jisté, zda mu lze důvěřovat.
V čele odbojářů stojí Stan, kterého ztvárnila belgická herecká hvězda Koen De Bouw (62). Proti němu se postavil německý herec Thure Riefenstein (61) jako Jäger. Důležitou roli dostala také Ella-June Henrardová (33), která hraje Stanovu dceru Nadine.
Zatímco se posádka snaží zvládnout plavbu, pronásledování a neustálé hrozby, postupně vyplouvají na povrch i osobní příběhy jednotlivých členů výpravy. Nechybí ztráty, touha po pomstě ani otázka, co všechno je člověk ochoten obětovat pro vítězství.
I belgický pokus se počítá
Režisér Sven Huybrechts spolu se scenáristou Johanem Horemanscem postavili příběh na nesourodé skupině mužů, kteří se musejí naučit spolupracovat, přestože mají rozdílné povahy, zkušenosti i motivace. V tom se film blíží klasickým dobrodružstvím o skupině outsiderů, kteří dostanou zdánlivě nesplnitelný úkol.
Navzdory omezenému rozpočtu se tvůrcům podařilo vytvořit snímek, který působí jako velká mezinárodní produkce. Natáčení podobného filmu přitom není jednoduché ani v případě, že má štáb k dispozici několikanásobně větší rozpočet. Většina příběhu se odehrává v omezeném prostoru ponorky, kde je nutné vytvořit dojem stísněnosti, technického zázemí i neustálého nebezpečí.
Právě to ocenil například web kutfilm.be. Vyzdvihl profesionální technické zpracování, výpravnost a také odlehčený tón, díky němuž se film nebere smrtelně vážně za každou cenu. Podobně i další recenze upozorňovaly na to, že produkce dokázala z omezených prostředků vytěžit překvapivě mnoho.
Moře dalo filmařům zabrat
Filmaři natáčeli v Belgii a na Maltě. Právě maltská část produkce umožnila realizovat náročnější záběry na moři. Pro potřeby filmu vznikla také přibližně 67 metrů dlouhá replika vnější části ponorky, která pomohla vytvořit přesvědčivé obrazy plavidla na hladině.
Některé scény vyžadovaly spolupráci s dalšími loděmi a přizpůsobení aktuálním podmínkám. Při natáčení na moři totiž může plány snadno překazit vítr nebo počasí. Štáb se musel vypořádat i s organizačními komplikacemi, když se v jedné z maltských zátok nečekaně překrývaly plány dvou filmových produkcí, připomíná web ateamproductions.be.
Přesto se podařilo film dokončit a v říjnu 2019 jej uvést do kin. Na belgické poměry šlo o neobvyklý projekt: velkou akční podívanou s válečnou tematikou, která se nesnažila konkurovat Hollywoodu pouze příběhem, ale také rozsahem.
Uran z Afriky nebyl fikcí
Na zápletce je zajímavé ještě něco. Spojení uranu z Belgického Konga s americkým vývojem atomové bomby má skutečný historický základ. Během II. světové války získaly Spojené státy významnou část uranu z dolu Šinkolobwe na území dnešní Demokratické republiky Kongo, tehdy belgické kolonie.
Důl byl v polovině 20. století nejvýznamnějším zdrojem uranu na světě. Zdejší ruda sehrála klíčovou roli v lidské historii, protože poskytla naprostou většinu štěpného materiálu pro projekt Manhattan a výrobu prvních atomových bomb, které Spojené státy v roce 1945 shodily na Hirošimu a Nagasaki.
Tím ale podobnost s historií v zásadě končí. Filmová mise s ukořistěnou německou ponorkou a belgickými odbojáři už dobrodružnou fikcí je, nejde o rekonstrukci konkrétní doložené operace. Tvůrci vzali skutečné historické pozadí a postavili na něm příběh, v němž se jednotlivé události vyostřují podle potřeb akčního žánru.
Pokud tedy máte chuť na válečný film, který se nesnaží být za každou cenu realistický a místo toho sází na napětí, tempo a nesourodou partu hrdinů, může být Torpédo U235 příjemnou volbou. Jeho největší předností není historická přesnost ani psychologická hloubka, ale poctivá snaha nabídnout divákům velké dobrodružství za malé peníze.
