Článek
„Bavilo mě to víc než některé hollywoodské produkce. Druhý díl by byl fajn!“, dovolává se jedna z diváckých recenzí na webu csfd.cz v souvislosti s českým filmem Samhain. Zatím je ovšem k dispozici jen „jednička“ natočená v roce 2024, tak si ji nenechte ujít v úterý 25. srpna ve 20.10 hodin na Televizi Seznam.
Mysteriózní krimi, které podle některých osciluje mezi temnými severskými detektivkami a Policií Modrava, se odehrává na Šumavě. Zdejší hvozdy ovšem v pojetí debutujícího režiséra Daniela Habrdy postrádají prosluněnou hřejivost nováckého megahitu.
Může to být do jisté míry i tím, že zatímco pod krajinomalbou Modravy je podepsán legendární kameraman Vladimír Holomek, Samhain společně nasnímali Pavel Brychta a Ondřej Kurčík. Jejich profesní průpravu představovaly do té doby především hudební klipy. Režisér na tom byl ostatně podobně. On si ovšem vzal na starost také scénář.
Ukrytá mezi šumavskými lesy leží vesnice, která si žije vlastním životem, láká oficiální text distributora. Právě tam míří mladá vyšetřovatelka, aby osvětlila úmrtí dívky hluboko v lese. Vše nasvědčuje nehodě. Poté však přijde zpráva o dalším mrtvém těle, tentokrát již s jasnými stopami cizího zavinění.
Blíží se svátek zesnulých, Dušičky, ale okolnosti vedou vyšetřovatelku mnohem dál do historie. Samhain je prastarý keltský svátek, během nějž se otevírá brána mezi světy živých a mrtvých. Jedná se jen o shodu náhod, nebo se nalezená mrtvá těla stala obětí rituálu? A kdo je jeho vykonavatelem? Nebojte se, zjistíte to.
Od Keltů k Halloweenu
Pro Kelty, prapůvodní obyvatele české kotliny, byl mimochodem Samhain nejdůležitějším svátkem roku a také bodem zlomu. Spojovali jej s odchodem roku starého a příchodem nového. Podobně jako u nich den začínal východem Měsíce, nikoli Slunce, začínal nový rok s příchodem zimy a nikoliv jarem.
K výjimečnému období patřila řada magických a symbolických rituálů. Do našeho světa mohly pronikat duše zemřelých, aby se znovu setkaly se svými blízkými. Aby pak duchové našli zase cestu domů, zapalovaly se po setmění ohně.
Součástí oslav, trvajících i několik dnů, byly velké hostiny, část potravy se však odkládala jako obětina pro zemřelé a také jako úlitba bohům pro úspěšné obnovení úrody. Protože se o Samhainu prolnul svět lidí se zásvětím, pronikaly do našeho světa také nadpřirozené bytosti – skřítkové, démoni, víly i netvoři – sídlící v mohylách, kopcích a horách. Těch se lidé obávali, a proto dělali i různá opatření, aby před nimi ochránili svá obydlí. Pověsit cesmínu, dobře zavřít dveře či uklidit dům, to vše patřilo mezi magické rituály.
V tento mystický večer se mohlo stát cokoliv. Aby duše zemřelých našly cestu zpět do nitra kopců, mnohdy se po hostině konaly i průvody se světly, která měla duchům ukázat cestu zpět. Na patřičném místě pak lidé světla zhasli a domů se vraceli po tmě, aby je snad duchové opět nenásledovali. Při těchto průvodech si lidé nasazovali masky bohů, duchů, skřítků i zesnulých předků, opět jako symbolickou ochranu. A pak že je Halloween cizácký výmysl…
