Článek
Jak by asi vypadala druhá světová válka v Tichomoří, kdyby Spojené státy americké tehdy měly k dispozici vojenskou techniku z konce 70. let 20. století? Tohle zamyšlení přináší dramatický sci-fi příběh, v němž dojde při jedné plavbě v Tichém oceánu vlivem záhadné bouře k posunu v čase. Moderní letadlová loď se náhle ocitne v roce 1941.
Jsme na palubě kolosu Nimitz, právě probíhají cvičné manévry, když vtom udeří neskutečně silná elektrická bouře. Způsobí něco nevídaného: ocelového giganta pohltí a z roku 1980 uvrhne o desetiletí zpět… Je 6. prosinec 1941, den před japonským útokem na Pearl Harbor, jen několik hodin před úderem, který měl za následek vstup USA do druhé světové války.
Kapitán lodi Yelland (Kirk Douglas), analytik a expert ministerstva obrany Warren Lasky (Martin Sheen), svérázný letecký důstojník (James Farentino) a zoufalý politik, senátor Chapman (Charles Durning) se ocitnou v prekérní situaci. Umožní Japoncům dokonat vražednou invazi, nebo zahájí protiútok, který by změnil běh dějin?
Akční hit Tajemná záře nad Pacifikem (1980), využívající motivu časové smyčky, natočil Don Taylor. Do jaké míry je propagací amerického leteckého námořnictva, můžeme posoudit v neděli 19. dubna od 20.10 hodin na Televizi Seznam.
Zakázaná premiéra
Přesně tohle totiž leželo v žaludku našich někdejších cenzorů. Československá premiéra filmu se měla uskutečnit v roce 1982. Snímek byl zakoupen do distribuce, opatřen titulky a měl již vytištěné plakáty. Jenže těsně před plánovaným uvedením do československých kin přišel zákaz. Cenzoři usoudili, že příliš propaguje americké námořní letectvo a moderní vojenskou techniku USA…
Přestože se oficiálně promítat nesměl, hotové kopie prý tajně viděli vojáci tehdejšího Západního vojenského okruhu. Veřejnost se Tajemné záře nad Pacifikem dočkala až po sametové revoluci, kdy ji uvedla Ústřední půjčovna filmů.
Osvědčená volba
Režisér Taylor (1920–1998) se dlouho uplatňoval jako herec. Americký fešák později natáčel hrané snímky pro televizi. Ve své filmografii má třeba sci-fi Útěk z planety opic (1971), horor Ostrov doktora Moreaua (1977) nebo drama Damien (1978) – Zlé znamení II.
Když pro svůj nejznámější film sáhnul po Kirku Douglasovi, coby kapitánovi lodi Nimitz, táhlo herci na 64. rok. Měl za sebou spoustu titulů, ztvárnil např. holandského malíře Vincenta van Gogha v Žízni po životě (1956). Za kreaci, která patří k nejlepším v jeho dlouhé kariéře, dostal mj. Cenu newyorských filmových kritiků, Zlatý glóbus a nominaci na Oscara.
Do doby, než se válečný sci-fi film začal natáčet, vytvořil Douglas řadu hlavních rolí v oceňovaných snímcích. Zářil jako vzpurný otrok v americkém velkofilmu Stanleye Kubricka Spartakus (1960). Perlil ve westernu Poslední vlak z Gun Hillu (1959), ve válečném historickém dramatu Hrdinové z Telemarku (1965) nebo v Tiché dohodě (1969), kterou režíroval Elia Kazan podle vlastního scénáře na základě své knihy.
Osudová láska
Kirk Douglas (†103) měl čtyři syny, prvorozeného Michaela (81), slavného herce, počal s britskou herečkou Dianou Douglas, rozenou Dill, stejně i druhého potomka Joela. Manželství jim vydrželo osm roků.
Otec původně chtěl, aby se Michael objevil v Záři jako Warren Lasky. Jenže Douglas junior byl vytížený postprodukcí a propagací svého filmu Čínský syndrom (1979), tudíž ho hrál Martin Sheen (85), otec populárního herce Charlieho Sheena (60). Přesto si ve válečném dramatu s Douglasem zahrál jeho třetí syn Peter (70).
Životní láskou Kirka se stala Anne Buydens z německého Hannoveru. Ta pracovala jako filmová producentka v Paříži, kde se seznámili. Vzali se v květnu 1954 a narodili se jim dva kluci – Peter (70) a Eric (†46), herec a komik, často zatýkaný kvůli výtržnostem, držení drog a řízení pod vlivem alkoholu. V roce 2004 zemřel na předávkování.
Jejich slavný otec byl své manželce několikrát nevěrný, o čemž Anne věděla. Vzájemná láska ale všechny nástrahy přečkala, a tak prožili dlouhé a spokojené manželství. Když bylo Kirkovi 100 let, dala mu žena iPad. Při oslavě narozenin v prosinci 2016 se s ním v hotelu Beverly Hills sešlo na 150 hostů.
O rok později společně nafotili fotografie, na nichž Anne seděla na invalidním vozíku vedle svého manžela a společně se drželi za ruce.
