Jude Law a Ed Harris měli stovky zářezů na pažbě. Klíčová bitva druhé světové války očima dvou sniperů

„Dopadnout jako Němci u Stalingradu“ bývalo okřídlené rčení vyjadřující totéž co „skončit jako sedláci u Chlumce“. Taky by se dalo říct „dostat na frak“. Jsou to sice všechno vlastně už archaismy, přesto ale přinejmenším tušíme, že ani v jednom z případů nejde o žádný triumf.

Toho dne, 17. července roku 1942, začala jedna z největších bitev války, které se říká různě. Druhá světová, Velká vlastenecká… Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad, a nešlo o nic menšího než o konečné vítězství v nejvražednějším globálním konfliktu všech dob. Až do té doby pronikala vojska Hitlerovy třetí říše územím Sovětského svazu jako nůž máslem a Stalin marně přemítal, proč nevyšla jeho sázka na smlouvu o neútočení s kolegou diktátorem.

Kromě 70 milionů obětí přinesla válka, od jejíhož konce uběhne za pár dnů už 80 let, také nepřeberné množství námětů pro umělecká díla. Jedním z těch opravdu zdařilých je film Nepřítel před branami (Enemy at the Gates) z roku 2001, natočený v koprodukci USA, Německa, Velké Británie, Irska a Francie. Jeho režisérem byl jeden z nejlepších evropských režisérů, Francouz Jean-Jacques Annaud (81). Na snímek se můžete podívat v neděli 4. května ve 20.10 na Televizi Seznam.

Na rozdíl od někdejších filmových epopejí z produkce Mosfilmu, jejichž hrdiny byli obvykle maršálové a jejich brigády, pluky a divize, se Nepřítel před branami zaměřuje na jednotlivce a gigantickou bitvu ukazuje jejich očima a na jejich příbězích. Dlužno podotknout, že předlohou pro filmové postavy byli skuteční vojáci, oba pro své krajany a spolubojovníky představující hrdinské vzory.

Na jedné straně sovětský sniper Vasilij Zajcev, kterého si zahrál Jude Law, na druhé německý major König (Ed Harris, 72). Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka, který měl pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu.

Jeho nadřízený Danilov z něj udělal zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Německá strana zase doufala, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu.

Příběh je inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga. Skutečný Vasilij Zajcev žil předtím, než narukoval, na Uralu a patřil k místním nejúspěšnějším lovcům. S puškou to vážně uměl, a proto byl po vypuknutí války zařazen ke střelcům. Už za první měsíc se mu podařilo dostat 32 německých vojáků, a proto byl pověřen řízením školy pro odstřelovače. Jeho svěřencům se říkalo „zajčata“ a během války se jim podařilo zasáhnout více než 3000 „cílů“.

Sám od října 1942 do ledna 1943 prokazatelně zneškodnil celkem 242 nepřátel. Z nich bylo 11 elitních odstřelovačů, ostatní byli vesměs důstojníci wehrmachtu. S velkou pravděpodobností měl na pažbě své pušky ještě mnohem víc zářezů, ale počítaly se jen doložené zásahy.

Postava majora Erwina Königa byla vytvořena podle vzoru německého odstřelovače Heinze Thorvalda, Standartenführera SS, který podle historických pramenů zabil přes 400 obránců Sovětského svazu. Podobně jako „kolega“ byl instruktorem sniperské školy.

Londýnský rodák Jude Law vděčí za své ne úplně obvyklé křestní jméno faktu, že jeho rodiče patřili v tehdejší Anglii rozdělené na fanoušky Beatles a Rolling Stones k „broučímu“ táboru. Skladba Hey Jude patří k jejich nesmrtelným hitům.

Měla se sice původně jmenovat „Hey Jules“ a jejím hlavním smyslem bylo utěšit Juliana Lennona alias „Julese“ kvůli rozvodu jeho rodičů, autoři to ale nakonec mírně upravili… A jméno pro novorozeného syna bylo jasné, i když kapela se už mezitím rozpadla.

Rodiče, oba učitelé, milovali divadlo a díky tomu mohl už ve dvanácti letech studovat herectví. Kromě válečných filmů si zahrál v romantických dílech, dramatech, komediích i sci-fi. První nominaci na Oscara mu vynesla role v Talentovaném panu Ripleym. V roce 2004 byl vyhlášen nejvíc sexy mužem.

Ed Harris studoval na Kolumbijské univerzitě a chvíli se zdálo, že by z něj mohl být spíš úspěšný fotbalista než herec. Pak se ale dal také na studium herectví a absolvoval California Institute of the Arts. Nejdřív slavil úspěchy v divadle, před kamerou pro něj byla přelomová role Buda ve sci-fi thrilleru Jamese Camerona Propast.

První oscarové nominace se dočkal díky životopisnému filmu o klasikovi amerického moderního umění Pollock. Sošku sice získal za herecký výkon v hlavní roli, film ale zároveň také produkoval a režíroval. Abstraktní obrazy, které se ve snímku objevují, namaloval mimochodem také sám.