Článek
Když natáčel režisér Zdeněk Podskalský nedlouho po invazi vojsk Varšavské smlouvy komedii Světáci, snažil se na place co nejvíc uvolnit atmosféru. A tak podporoval herce v improvizacích. I díky tomu vznikla skvělá komedie, která po víc jak 55 letech pořád baví.
Příběh tří ženatých venkovských fasádníků, kteří se pokusí proniknout do života noční Prahy, napsal scenárista Vratislav Blažek (†47). Jde o proměnu bodrých chlapíků, kteří nejdou pro ostřejší slovo daleko, v uhlazené džentlmeny. Společenské chování se jim snaží vštípit emeritní profesor, knihovník Dvorský, jehož skvěle ztvárnil Oldřich Nový (†83). Role byla jeho poslední na filmovém plátně.
Stejně půvabně působí i postava kuplířky Trčkové v podání Jiřiny Šejbalové (†75), která do cesty pánům pošle tři ženy lehkých mravů hrajících si na dámy. Ty mají jako ze žurnálu vyfiknuté lvy salonu okrást. Perfektně obsazenou komedii Světáci (1969) uvidí diváci Televize Seznam ve čtvrtek 27. srpna od 20.10 hodin.
Autor bez perspektivy
Komediální dílo plné nadčasového žertování a satiry si utahovalo ze společenských konvencí. Tvůrci by ovšem neuspěli, nebýt skvělých hereckých výkonů. Slovní i situační komiku herci také spoluvytvářeli a režisér je k improvizování vybízel. Jiří Sovák, alias fasádník Antonín Skopec, dokonce do scénáře zasahoval a doplnil ho i o vlastní zážitky.
„Když si v hlavě promítnu své nejoblíbenější režiséry, tak mezi ně pan Zdeněk Podskalský patří. Považovala jsem ho za kamaráda, díky tomu, že jsem byla kolegyní Jiřinky Jiráskové, se kterou měl bližší vztah. Myslím si, že se zasloužil o řadu úspěšných filmů, hodně pracoval i v televizi. Byl zárukou, že jeho práce bude lidi bavit,“ zavzpomínala Iva Janžurová pro Televizi Seznam.
„Světáky napsal pan Vratislav Blažek, který později emigroval, což mě mrzelo, protože byl skvělý autor právě komediálních textů. Viděla jsem jeho představení v Městských divadlech pražských s Marií Rosůlkovou v úžasné roli, s úžasným komediálním projevem, která si mě získala jako velkou ctitelku. Bohužel on brzo v emigraci zemřel, k mé velké lítosti. Nejen že odešel za hranice, ale že už nebude ani perspektiva sejít se s jeho dalšími texty.“
Svoboda pod taktovkou režiséra
Paní Janžurová (85) je spolu s Jiřinou Bohdalovou (95) poslední z žijících hlavních protagonistů Světáků. „Sešli se báječní kolegové, pro mě šlo o příležitost ještě se potkat s panem Oldřichem Novým, sice ne v těsné souhře, stejně jako s paní Jiřinou Šejbalovou. To byli představitelé báječných hereckých rolí. Já se vždycky hodně ráda dívala na filmy pro pamětníky, takže jsem je měla v duši zmapované.“
Ráda se vrací i k legendární scéně s rozdílnou výškou tří sedících dam. „Pan režisér Podskalský, třeba na rozdíl od režiséra Schulhoffa, který měl vždycky všechno z domova pečlivě vymyšlené, snad i aranžmá a důrazně trval na doslovném znění svých textů, byl šťastnej, když herci přinášeli své nápady. Tak vzniklo i naše pověstné: Sedni si! Já sedím…,“ směje se herečka.
„To byla naše improvizace a vyklíčila v úplném začátku natáčení. První filmovací den s oběma Jiřinkami a scénka vznikla z toho, že jsme všechny tři byly náchylný k tomu komický situace upravovat. Takže jsme při prvním pokynu, abychom si sedly, vymyslely dialůžek, který si každý pamatuje. Bylo to dílem svobody před režisérem. Nebály jsme se.“
Chtěla tanečníka Sováka
Těch inspiračních okamžiků bylo víc, režisér jim zkrátka umožnil rozvinout nápady. „Měl milou, kamarádskou povahu, což je při práci, zvláště té komediální, uvolňující. Probíhalo sepětí bez velkých řečí, okázalostí, myslím si, že ho měl každý rád.“
A co se paní Ivě vybaví v souvislosti s třemi fasádníky, kteří lehké děvy sváděli? Ke komu z trojice Jiří Sovák (†79), Vlastimil Brodský (†81) a Jan Libíček (†42) měla nejblíž?
„Nejblíž mi byl Jirka Sovák. V té scéně, jak v baru tančíme, tak jsem chtěla tančit s ním, protože on byl utajeně výborný tanečník,“ směje se Janžurová. „Nevím, jestli to někdy vyšlo najevo. Navíc bychom se k sobě hodili výškou. Jenže mi přidělili pana Brodského, já musela poslechnout, ale zase to vyšlo legračně, protože jsem ho tak trochu převyšovala.“
A ten tančil jak? „Taky skvěle, myslím si, že i stepoval.“ Zavzpomínala také na Libíčka: „Do něho jsem nestihla tak nahlédnout, s ním jsem se tolik nesetkávala. Vím jenom, že byl rozmilý člověk, který si svojí určitou bázlivostí zavinil smrt. Ale to vím jen z kamarádských řečí. Neodvážil se jít k doktorovi, když měl jasné vážné potíže, takže zbytečně brzo odešel.“
Tělnatý herec s dobráckou, baculatou tváří, který byl poslední roky svého života velmi nemocný, zemřel při natáčení filmu Jak utopit dr. Mráčka. „Vzpomínám, jak pan Podskalský říkával: Bohužel, nemám tady Libíčka! Považoval ho za mimořádně potřebného herce do svých komedií a často jeho předčasné smrti litoval,“ řekla Televizi Seznam Iva Janžurová.
