Filmový věznitel Petry Černocké zemřel v Americe na AIDS. Kvůli Saxaně zpěvačka jednu dobu remcala

Když se na počátku 70. let pustil Václav Vorlíček do natáčení moderní pohádky podle scénáře Miloše Macourka a spisovatelky Hermíny Frankové, sotva tušil, jaký trhák se rodí. Fantaskní komedie o čarodějnické poškolačce Saxaně baví diváky víc jak 55 let. Inteligentní a vtipná podívaná se prostě neokoukala.

Dívku na koštěti (1971), naši nejznámější a nejkrásnější čarodějnici, ztvárnila zpěvačka Petra Černocká (76), do ní zamilovaného Honzu hrál Jan Hrušínský (71). Režisér Vorlíček osvědčil výjimečný cit i pro obsazení ostatních rolí. Kvalitní komedie pobaví diváky Televize Seznam ve čtvrtek 11. června od 20.10 hodin.

„Pan Vorlíček na tuhle roli hledal ne někoho osvědčeného, ale novou bytost, která by nebyla s ničím spojovaná. Přitom chtěli tvář, co už trochu známá je,“ řekla nám hlavní představitelka.

Jednou z kandidátek na adeptku čarodějnictví byla i zpěvačka Věra Špinarová (†65). „Špinarka zpívala, já zpívala. Na Saxanu hledali holky v takových těch amatérštějších pozicích, které dávaly naději, že něco zahrajou, protože už vystupovaly na pódiu, zpívaly, byly něčím zajímavé. To se dělá dodnes,“ potvrdila Petra Černocká Televizi Seznam. Špinarová po letech velmi litovala, že roli nezískala…

„Jan Vaculík, můj tehdejší manažer ve skupině Kardinálové, později manžel, mi řekl: Hele, ten scénář vypadá prapodivně, ale když se chytne a film bude povedený, tak ti pomůže v nástupu ke kariéře zpěvačky. Měl opět pravdu, jako mnohokrát v mém životě,“ přiznala nám Černocká.

Role ji v roce 1972 vyhoupla na žebříčku popularity hereček na nejvyšší příčku. „Paradoxně se to stalo,“ směje se. „Dneska se taky nestačíme divit, kdo je zrovna nejpopulárnější tam či onde. Nejslavnější politik nebo kuchař, i tehdy se to dělo. Ten film zhlédlo spoustu lidí. Jel v pražském premiérovém kině Blaník, vydržel tam dlouho a lámal rekordy návštěvnosti.“

Snímek zaznamenal úspěch i ve světě. „To mi povídejte, jak já bych se v tom věku dostala do Mexika?! Byla jsem i v delegaci do Tunisu, což pro mě tenkrát znamenalo navštívit exotické země. V tu dobu nepouštěl bolševik moc rád ani do NDR.“

S nadšením vzpomíná na kameramana Vladimíra Novotného, kterému familiárně říkali Mulínek. „Byl senzační, dokázala vymyslet, jak udělat, co stálo ve scénáři. Skutečně kouzelník! Třeba hlavu Jana Hrušínského v blázinci na nočním stolku nebo ruku Saxany lezoucí po podlaze ve třídě. I když šlo kolikrát o krkolomné záležitosti. Pro něj nic nebylo problém.“

Kluci, v čele s jejím „nápadníkem“ Janem Hrušínským, alias Honzou Bláhou, byli sice ve skutečnosti mladší než představitelka Saxany, ta ale vypadala na -náctiletou studentku. Nepřeskočila mezi Petrou a Janem při natáčení jiskra?

„Já si toho tehdy nevšimla, ovšem Hrušínský dodatečně po letech říkal, že z jeho strany to nějak jiskřilo. Já byla hezounká holčička a na roli se hodilo, že vypadám mladší.“

Tři spolužáky, darebáky, kteří chtěli Saxanu poslat zpátky do říše kouzel, hráli Jan Kraus (72), Vlastimil Zavřel (71) a Michal Hejný (†41). Posledně jmenovaný vytvořil roli Čendy Bujnocha a na rozdíl od obou herců zmizel z diváckého povědomí.

Přitom patřil k talentovaným nadějím, na DAMU, kde studoval, se o něm mluvilo jako o druhém Jiřím Hrzánovi. Představitel chuligána s bujným hárem, skvělý muzikant, který ovládal několik jazyků, synovec geniálního tvůrce Kinoautomatu Radúze Činčery, vycestoval v roce 1978 do Itálie, odkud se už nevrátil. Odešel do USA, kam ho to táhlo od školních let.

„Pozoruhodný kluk, který se ke mně moc hezky choval. Hlavně jsme si povídali o muzice. Zbožňoval Barbru Streisand, to byl jeho absolutní idol! Doufám, ačkoliv nevím, jak žil v zahraničí, když utekl, že se s ní setkal. Ale myslím si, že to dokázal,“ zavzpomínala zpěvačka a herečka pro Televizi Seznam.

Michal Hejný měl k emigraci vážnější důvod než jen lásku k americké hvězdě. Jako gay se v Československu necítil dobře. V Americe ale příliš neuspěl, sice vystudoval slavnou hereckou školu, jenže o pořádnou práci nezavadil. Nakazil se virem HIV a v roce 1996 zemřel na AIDS.

„Michal byl jemný, milý. Tihle jinak orientovaní kluci mívají krásný vztah k o něco starším dámám, věnují se jim. Proto asi taky miloval Barbru, což nebyla žádná panenka, žádná krasavice,“ míní Černocká.

Z Vorlíčkova filmu se stal oblíbený biják pro několik generací, hitem byla i ústřední píseň Saxana v podání Petry Černocké. Hudbu k ní napsal Angelo Michajlov a slova Pavel Kopta.

„Netušila jsem, že sláva Dívky na koštěti potrvá až do mého penzijního věku. Jsem za ni velmi vděčná, i když jednu dobu jsem remcala. To jsem měla na hitparádách svoje písničky a byla jsem už dost známá, tak mi vadilo, co furt mají s tou Saxanou. Prostě mladá holka je vždycky trochu pitomá.“

Režisér měl šťastnou ruku při volbě prakticky všech účinkujících. „Úžasné obsazení, mnoho slavných pánů herců, špičkových. Film byl v době, kdy se točil, tak trochu zázrak, nejen námětem, ale vším. I dnešním dětem se líbí a má pořád takový roztomilý nádech tý bláznivý čarodějničky, která bloudí současným světem. Stále má půvab,“ řekla nám na závěr Černocká.