Článek
Když téměř před čtyřiceti lety začali režisér Jaroslav Soukup a scenárista Miroslav Vaic psát příběh filmu Kamarád do deště, o hlavních představitelích měli jasno. Scénář vytvořili na tělo Lukáši Vaculíkovi (63) a Sagvanu Tofimu (61). A také Karlu Augustovi v roli podvodníka Kadlece. První „akčňák“ pro československou mládež byl trhák.
Osvědčené tvůrčí duo pomohlo k ještě větší popularitě dvojici herců, jejichž portréty zdobily dívčí pokojíky už z dob uvedení komedie Vítr v kapse (1982). Ačkoliv komediální krimi z roku 1988 bořilo mýty o dobře fungující socialistické společnosti, námět si autoři vymysleli, a jak režisér Soukup uvedl, nebylo v něm nic inspirované skutečností…
Přitom Kamarád do deště nevznikal jednoduše. Nebylo úplně snadné natočit v centru Prahy akční scény, například výbuch taxikářského vozu, přesvědčit některé herce k účasti, jiné usměrnit či přinutit psího aktéra k poslušnosti. Jak se to povedlo, posoudí diváci Televize Seznam 15. ledna od 20.10 hodin.
Zlobiví herci
Pro roli nevrlého vědce Syřiště chtěl režisér mermomocí získat profesora z DAMU Ivana Vyskočila (†94), který se však bránil hrát v komerčním filmu. Dalo velkou práci ho přesvědčit. Bez problémů to nebylo ani s polskou herečkou Beatou Andraszewicz. Půvabnou brunetu, filmovou přítelkyni Tofiho, objevil na chodbě filmové akademie v Lodži.
„Velmi příjemná a dobrá herečka, ale byl s ní jediný problém – nechtěla se se Sagvanem líbat. Nechápal jsem proč a ona mi v pláči vysvětlovala, že svému polskému příteli, který je žárlivý, slíbila, že se ve filmu nebude s nikým líbat. Tehdy jsem byl na Beatu docela naštvaný,“ přiznal po letech Jaroslav Soukup.
K neřádovi Kadlecovi, jehož skvěle zahrál Karel Augusta (†62), potřeboval parťáka. Toho našel v Bratislavě – a Andrej Hryc se role překupníka Bureše zhostil přesvědčivě. Jenže slovenský herec byl tak trochu fanfarón. Při nočním natáčení na pražské Vinohradské třídě, částečně kvůli filmařům uzavřené v jednom směru, začal mezi záběry se škodovkou smykovat před tehdejším Radiopalácem. Nic se nestalo, ale režisér ho musel usměrňovat.
Ani se čtyřnohým představitelem psa Apolla to neměl filmový štáb jednoduché. Dva perné dny si užil v pražských Riegrových sadech. Afghánský chrt nechtěl poslouchat pokyny. Původně se počítalo, že filmování s chlupáčem zabere půl dne. Už nedoufali, že se to s ním podaří. Nakonec scény vznikly a psí „herec“ je zvládl podle představ tvůrců.
