Článek
Schválně si tipněte, která pohádková postava je opravdu ryze česká. Čert? Prosím vás, vlastní představu pekla mají snad všechny národy. Čarodějnice? Ale jděte, ty znala už antika. Draci? Vyprávějte o tom Číňanům…
Honza! Tak se jmenuje. Nemá žádné nadpřirozené schopnosti a navíc o něm všichni tvrdí, že je hloupý. Ale on má ve skutečnosti za ušima. Všimněte si, že dávno před dnešními mladými muži objevil princip „mamahotelu“. Jen se místo svého někdejšího dětského pokojíku v paneláku rozvaluje v mámině chalupě za pecí. Nakonec se ale stejně nechá vyhecovat, sleze dolů, vyrazí do světa s uzlíkem buchet a začne konat velké činy. Jako třeba v pohádce Honza málem králem, kterou má pro vás na neděli 5. dubna ve 20.10 hodin nachystanou v rámci svátečního velikonočního programu Televize Seznam.
Sázka na prověřený koncept
Snímek z roku 1977 je poslední pohádkou z dílny režiséra-klasika Bořivoje Zemana. Na svém kontě tehdy měl dnes už kultovní snímky Pyšná princezna (1952) a Byl jednou jeden král (1954). V roce 1968 k nim přidal pohádkový muzikál Šíleně smutná princezna, ve kterém hlavní role ztvárnily dobové popové hvězdy, Helena Vondráčková a Václav Neckář.
Pohádkou Honza málem králem se pokusil na tento prověřený koncept navázat obsazením Jiřího Korna (76) do hlavní role. Film se však o hudební čísla neopírá – zazní v něm jen tři písničky Jiřího Sternwalda. Korn je jako Honza sice odzpívá, při dialozích jej ale nadaboval Michal Pavlata.
Honzovu maminku ztvárnila Marie Glázrová, oněmělou princeznu, kterou Honza rozmluví naplácáním na zadeček, ztvárnila Jorga Kotrbová, jejího královského otce hraje František Filipovský. Jako Mařenka, která je chasníkovu srdci podstatně bližší než nafrněná šlechtična, zazářila tehdy šestadvacetiletá a éterická Naďa Konvalinková.
Basák z Olympicu místo známých herců
Jiří Korn měl za sebou už jedno natáčení, v roce 1975 se objevil ve snímku Na konci světa o malé vojenské pohraniční jednotce, která podle oficiálního textu distributora oddaně střeží západní hranici, bojuje s narušiteli a odhaluje síť jejich pomahačů. Za herce se ale nepovažoval.
Jeho hudební kariéra začala v 60. letech se skupinou Rebels, se kterou vydal album Šípková Růženka. Krátce se objevoval v Semaforu, na jevišti však podle vlastních slov „nevěděl, co s rukama“. Proto než na další dva roky přijal od Petra Jandy angažmá v kapele Olympic, naučil se nejdřív hrát na baskytaru, aby tento hendikep vyrovnal. Po odchodu z Olympiku začal vystupovat sólově, stepoval, odskakoval si do východoněmecké televizní show Ein Kessel Buntes, později spoluvytvářel s dvojicí Kaiser/Lábus cyklus Možná přijde i kouzelník.
Pro režiséra každopádně nebyl první volbou. Původně prý uvažoval o Josefu Dvořákovi nebo Luďku Sobotovi. Ti by sice dabing nejspíš nepotřebovali, otázkou ale je, kdo by nazpíval jejich party. Hostinského měl hrát Josef Hlinomaz, ten však vážně onemocněl, a proto jeho místo v hospodě zaujal Čestmír Řanda. Miloš Kopecký zase odmítl roli královského rádce, místo něj dostal příležitost Jan Skopeček.
