Článek
Stačí říct „nenasytná, věčně hladová kytka“ a milovníkům dobrých komedií se okamžitě vybaví film Adéla ještě nevečeřela. Tahle parodie na brakové detektivky šířila v 70. letech jméno československé kinematografie po světě.
Scenárista Jiří Brdečka a režisér Oldřich Lipský navázali na spolupráci při „kovbojce“ Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964). Protagonistou vyprávění je soukromý detektiv Nick Carter, literární postava, jež se ve filmu objevovala v různých podobách už od němé éry. Způsob vyprávění, jemná ironie, nadhled, humor i herecké obsazení znamenají sázku na jistotu.
Kvalitní podívanou o řádění cvičené masožravé rostliny Adély nabitou gagy, vtipnými hláškami, báječnou dobovou atmosférou pražských hospod, láskou k pivu a uzenkám si můžete zpříjemnit čtvrteční večer 25. září od 20.10 na Televizi Seznam.
Adéla chce baštit
V domě hraběnky Thunové (Květa Fialová (†88)) záhadně zmizí její mazlíček, čistokrevná doga. Případ má pomoci vyřešit zkušenému komisaři Ledvinovi (Rudolf Hrušínský (78)), bodrému a požitkářskému znalci pražského podsvětí, slovutný americký detektiv Nick Carter (Michal Dočolomanský).
Dvojice zcela odlišných společníků se dostane na stopu zlotřilému baronovi Rupertu von Kratzmarovi (Miloš Kopecký), mezinárodnímu zločinci s přezdívkou Zahradník, který vypěstoval obrovskou masožravou květinu. Její chuťové buňky vždy nastartuje ukolébavka Princi, můj maličký, spi! Květinu namlaskal imitátor Strýček Jedlička.
Surrealistická Adéla, již nechal vzniknout výtvarník Jan Švankmajer, není jedinou atrakcí snímku z roku 1978. Tou je především střetnutí dokonalého detektiva s nevypočitatelným českým prostředím. Není divu, že kouzelná parodie bodovala na různých festivalech v Americe, Francii, Španělsku, Srbsku nebo v Egyptě.
Dobro versus zlo
Postavu Cartera ztvárněnou slovenským hercem Dočolomanským nadaboval František Němec, za komornou a kabaretní tanečnici Irmu v podání Olgy Schoberové mluvila Libuše Švormová.
„Ulízanému krasavci“ natáčení sebralo veškerý volný čas, protože pravidelně létal ze Slovenska do hlavního města. „V 6.15 odlet do Prahy, v 16.05 návrat a v 18.00 už jsem musel sedět v divadelní šatně Slovenského národního divadla. A tak to šlo stále dokola,“ popisoval herec.
Dvojici kriminalistů brnká na nervy nepolapitelný zloduch Zahradník, vlastním jménem Matěj Kráčmera, kterého nenapodobitelně hraje Miloš Kopecký. Jeho odporného a všehoschopného komorníka pak Václav Lohniský. Protipólem neřádů je gymnaziální profesor rostlinopisu a živočichopisu ve výslužbě Albín Boček v podání Ladislava Peška a Naďa Konvalinková coby půvabná vnučka Květuška.
Legendární hlášky
Nestárnoucí komedie nemá jen úžasné obsazení, gagy a prostředí, ale také oplývá legendárními hláškami, z nichž mnohé zlidověly.
Rozkošná Květuška hrdě praví: „Jsem dcera národa Jana Žižky.“ Jindy zas směrem k zamilovanému Nickovi: „Ach vy muži! Někdy jste jako rozverní školáci!“ Nebo si postěžuje: „Och, jak jsem rozvrkočena.“
Baron Kratzmar přeřezává lano od balonu, po němž za ním šplhá Carter, který pronese: „Jak primitivní!“ Na to on: „Ale jak účinné!“ Zločinec je vždy připraven: „Teď spustím pekelný stroj své pomsty!“ Komorník se ho ptá: „Mám ho odkrouhnout, pane?“ Kratzmar: „Ne! Dodáš mně ho živého. Chci se pást!“ Komorník: „Pást? Kde pane?“ Kratzmar: „Na jeho mukách, troubo!“
Během návštěvy u profesora Bočka se zloduch rozplývá: „Ó, jak rozkošné. Opravdu každá píď je tu proteplena dotekem pečovné ženské ručky.“ A dědeček Květušky odpovídá: „To zas Květuš umí proteplovat. Ale kdyby jen ručkou! Loni našlapala celý škopík zelí.“ Chlubí se: „Občas poškádlím múzu básnictví, ovšem soustavně obcuji jen s bohyní Flórou.“
