Článek
Jenny Lee (30) z Oklahomy během jediného roku zhubla neuvěřitelných 54 kilogramů. Tvrdí přitom, že se obešla bez injekcí na hubnutí, operace i počítání kalorií. Její výrazná proměna však není jen o shozených kilech. Změnila jí také sebevědomí, vztah k vlastnímu tělu i pohled na to, jak rozdílně se k ní začalo chovat okolí.
S nadváhou bojovala Jenny už od dospívání. Situace se podle ní výrazně zhoršila v šestnácti letech, kdy získala řidičský průkaz a mohla si sama kdykoliv zajet pro jídlo. Fast food, sladkosti a smažená jídla se postupně staly běžnou součástí jejího dne.
Ráno si například dávala velké frappuccino a sladké pečivo, k obědu smažené kuře s hranolky, slazeným nápojem a dezertem. Večer následovalo další vydatné jídlo a něco sladkého. „Moje váha ovlivňovala téměř všechny oblasti mého života. Neustále jsem přemýšlela nad tím, co mám na sobě, jak vypadám vsedě, jestli budu největší holka v místnosti nebo jestli mě někdo soudí,“ popsala pro Need To Know Jenny, která měla v té době prediabetes, tedy stav, kdy je hladina cukru v krvi zvýšená, ale ještě nedosahuje hodnot typických pro cukrovku.
Zlom přišel ve dvaadvaceti letech. Místo předsevzetí, že musí shodit desítky kilogramů, si dala mnohem jednodušší úkol – třicet dní dodržovat nový režim a každý den se hýbat. Začala hubnoucím programem, který je založený především na nezpracovaných potravinách a dočasném vyřazení například přidaného cukru, obilovin či mléčných výrobků.
Každý den také strávila dvacet až třicet minut na běžeckém pásu nebo eliptickém trenažéru, fitness stroji, který simuluje pohyb podobný chůzi či běhu. Později začala chodit do posilovny a pohyb se stal běžnou součástí jejího života.
„Řekla jsem si, že tomu dám třicet dní. Pokud to budu na konci nenávidět, už to nikdy nemusím dělat. Někdy během té doby se ale něco změnilo. Začala jsem na sebe být pyšná a věřit, že to opravdu dokážu,“ vzpomíná.
Jenny zároveň kompletně změnila jídelníček. Začala si připravovat jídla bohatá na bílkoviny a zdravější svačiny. Dnes jí například vejce, krůtí maso, brambory, zeleninu a ovoce. Denně nachodí minimálně deset tisíc kroků a věnuje se silovému tréninku a pilates.
Kalorie ani makroživiny si přitom během hubnutí nikdy nepočítala. Sledování čísel ji podle jejích slov stresovalo, a tak se místo toho zaměřila především na složení potravin. „Mou prioritou je být silná a zdravá, ne co nejhubenější,“ vysvětlila.
Po proměně si všimla také toho, že se k ní někteří lidé začali chovat jinak. Muži, kteří si jí během školních let téměř nevšímali, ji najednou začali kontaktovat a změnila se i některá její přátelství. „Je to zvláštní, protože jsem pořád stejná holka, se kterou chodili do školy. Uvědomila jsem si, jak rozdílně se k vám svět může chovat, když se změní váš vzhled,“ uvedla.
Za největší přínos své proměny však Jenny považuje nově nabyté sebevědomí. Už neřeší, jak vypadá při každém pohybu nebo co si o ní myslí okolí. „Nemusím se neustále snažit vypadat menší. Můžu prostě jen být přítomná,“ dodala.
