Článek
Zdravotní sestra Kate Markham (21) z britského Coventry se narodila s výjimečným vzhledem, kvůli kterému si vyslechla spoustu krutých poznámek. Dnes ale ukazuje, že sebevědomí není o dokonalosti. I když jí lidé roky radili, ať jde na operaci nebo „se sebou něco udělá“, ona se rozhodla přijmout sama sebe takovou, jaká je.
Kate trpí vzácným onemocněním Cutis verticis gyrata, které způsobuje záhyby a rýhy na kůži, u ní viditelné i v obličeji. Kvůli tomu si vysloužila přezdívku „žena se dvěma tvářemi“ a od dětství čelila nepříjemným reakcím okolí. „Určitě jsem měla momenty, kdy jsem bojovala se sebevědomím,“ přiznala. Lidé si podle ní často myslí, že za jejím vzhledem stojí nehoda nebo zranění. „Není to tak. Je to prostě stav, se kterým jsem se narodila,“ vysvětlila.
Komentáře na její vzhled byly často velmi tvrdé. „Slýchala jsem, že je to ošklivé, ať si to oholím nebo jdu na operaci,“ popsala. Zatímco dřív ji to zasahovalo mnohem víc, dnes už si drží odstup. „Když jsem byla mladší, ovlivňovalo mě to mnohem víc. Teď už ty komentáře zvládám lépe,“ říká. Důležitý zlom přišel ve chvíli, kdy si uvědomila, že se nechce měnit kvůli ostatním. „Teď to vidím jinak – jsem spokojená taková, jaká jsem, a necítím potřebu se kvůli nikomu měnit.“
Její stav byl patrný už od narození a lékaři si zpočátku nebyli jistí diagnózou. „Na začátku nikdo nevěděl, o co jde, bylo kolem toho hodně nejistoty,“ popsala. Následovalo náročné období plné vyšetření a obav. „Existovalo hodně možností, co by to mohlo být, včetně poškození mozku. Pro moje rodiče to bylo dost děsivé,“ přiznala s tím, že až vyšetření magnetickou rezonancí přineslo jasno. „Lékaři vysvětlili, že jde o vzácný stav, který není nebezpečný pro moje zdraví,“ dodala.
Nejtěžší období přišlo ve škole, kde si začala víc uvědomovat svou odlišnost. „Lidé dokázali být dost zlí, aniž by si uvědomovali, jak to působí,“ řekla. Pomohla jí až terapie, díky které se naučila zvládat reakce okolí. Zvažovala i různé úpravy, včetně operace nebo botoxu, ale nakonec se rozhodla žádný zákrok nepodstoupit.
Velkou oporou jí byly rodina i koníčky. „Jezdectví mi dalo pocit jistoty. Tam jsem nebyla posuzovaná podle vzhledu,“ popsala. Postupně se přestala skrývat i za účesy, které měly odvádět pozornost. „Teď se cítím ve své kůži jistější než kdy dřív,“ říká pro Need To Know.
Sebevědomí jí pomohla posílit i tvorba. „Hodně svých pocitů jsem vložila do malování, které je pro mě hodně důležité,“ říká Kate. Díky tomu si podle svých slov vybudovala silnější vztah sama k sobě i k lidem kolem.
Dnes už svůj vzhled nevnímá jako problém, ale jako součást sebe sama. „Být jedinečná je pro mě něco speciálního a jsem sebevědomější než kdy dřív,“ říká. A i když si dřív netroufla na některé věci, dnes je bere s lehkostí. „Dokonce si teď dávám vlasy dozadu, což bych dřív nikdy neudělala,“ dodala.
Opřít se přitom vždy mohla o rodinu. „Moje rodina mě vždy neuvěřitelně podporovala. Naslouchali mi a pomáhali mi v těžkých chvílích,“ uzavřela.
