Článek
Chris Sharratt utratil v průběhu dvou let přes 83 tisíc korun za botox a výplně obličeje. Na kosmetických úpravách byl závislý, ale nakonec opět zatoužil po přirozeném vzhledu. Výplně si nechal rozpustit a lidé jen žasnou.
Chrisovi bylo teprve 17 let, když se zákroky začal. Tehdy dokonce lhal o svém věku, aby je mohl podstoupit. Měl velmi nízké sebevědomí a nesnášel svůj přirozený vzhled. Na zkrášlování si rychle vypěstoval závislost.
Po dva roky si nechával vyplňovat rty, tváře a čelist a aplikovat botox a extrémním vzhledem poutal mnoho pozornosti. Až když v průběhu pandemie koronaviru nemohl zákroky absolvovat, uvědomil si, jak daleko zašel.
„První výplně jsem si nechal udělat v 17 a v 18 už jsem byl závislý. Co pár týdnů jsem docházel na doplnění.“ svěřil se serveru NeedToKnow Chris.
Přátelé mu spílali, že to přehání, ale na jejich rady Chris nedbal. Šlo mu jen o to, aby nevypadal jako dřív. A podobný si už skutečně nebyl. Během lockdownu se ale vše změnilo.
„Botox mi přestával působit, vytáhl jsem staré fotky a uvědomil si, že jsem nevypadal zase tak zle. Chtěl jsem svůj přirozený vzhled zpět,“ přiznal nakonec Sharratt.
Když kosmetické salony opět otevřely své brány, Chris si nechal výplně rozpustit a od té doby žádný zákrok nepodstoupil. A rozhodně nelituje. Každý mu říká, že vypadá skvěle, mnohem lépe než s výplněmi.
Chris nyní hrdě vystavuje na odiv svůj přirozený vzhled a sdílí svůj příběh, aby upozornil na nebezpečí závislosti na výplních. Sebevědomí se mu vrátilo a je z něj opravdu fešák.
„Kdysi jsem lhal o svém věku a prošlo mi to. Nikdo mě nekontroloval. Když mi v jednom salonu řekli, že mám moc výplní, šel jsem do jiného. V Británii na to neexistují regule a lidé to přehánějí. Chodí na botox v 18, místo aby se měli rádi takoví, jací jsou,“ upozorňuje pětadvacetiletý mladík.
Své životní etapě se dnes směje, ale zároveň si uvědomuje, jaké má štěstí, že si mohl dovolit své zákroky zvrátit. Ne vždy je to totiž možné. Mladým lidem zároveň vzkazuje, že za ně žádný zákrok nevyřeší jejich mindráky, a že by se měli mít víc rádi takoví, jací jsou.
