Článek
Roxie Nafousi se nenáviděla už od dětství. Pohrdala sama sebou, což ji v průběhu dospívání a mládí dovedlo k závislosti na alkoholu a drogách. V hlubokých depresích se dostala na úplné dno a nemohla se na sebe ani podívat. Dnes je z ní autorka světového bestselleru a samozvaná „královna manifestace“. Právě ta jí prý zachránila život a vrátila sebevědomí, které nikdy neměla.
Roxie se nenáviděla, už co si pamatuje. Jako sedmiletá pohrdala vlastním odrazem v zrcadle a s postupem času se to jen zhoršovalo.
„Nepamatuji si, že bych zažila den, kdy bych absolutně nepohrdala sama sebou. Trvalo to celý život a skončilo zhruba před dvěma roky. Bylo to vyčerpávající,“ přiznala pro deník Mirror čtyřiatřicetiletá autorka.
Sebepohrdání se snažila přehlušit divokými večírky a propařila celá svá dvacátá léta. Byla závislá na alkoholu, cigaretách a kokainu, když před pěti lety zjistila, že je těhotná.
Přes noc musela dát sbohem všem svým závislostem, které sloužily jako únik od reality, což mělo šílený dopad.
„Byly to nejhorší a nejtemnější měsíce v mém životě. Nenáviděla jsem se. Chtěla jsem si servat obličej. Nemohla jsem se na sebe ani podívat a půl roku jsem nevyšla z domu. Nechtěla jsem, aby mě někdo viděl. Přejídala jsem se a nabrala 30 kilo,“ popsala Roxie.
Sebepohrdání a psychické problémy pramení z jejího traumatického dětství a špatného vztahu s otcem, kterého nenáviděla. Irácký podnikatel dceru uznal, až když začala být úspěšná. Loni v říjnu podlehl rakovině, Roxie s ním před smrtí stihla vztahy urovnat.
Právě v průběhu těhotenství objevila sílu manifestace. Kamarádka jí doporučila podcast, který jí změnil život. Na kuchyňském stole sepsala během osmi týdnů knihu Manifest, které se za dva roky prodalo miliony kusů ve 122 zemích světa.
Přestože na vlastní kůži poznala sílu manifestace a je velmi úspěšná, Roxie stále bojuje s nízkým sebevědomím. Mluvení na veřejnosti nebo focení ze srdce nesnáší a mívá z něj panické ataky, i když s postupem času se i to zlepšuje.
„Vždycky když se překonám a udělám něco, z čeho mám hrůzu, ale vím, že je to správná věc, cítím zadostiučinění a jsem na sebe pyšná,“ přiznala, jak překonává samu sebe.
Roxie si tak dlouho přeříkávala nejrůznější mantry plné sebeúcty a chvály, až se jednou probudila a zjistila, že je její vnitřní kritik pryč. Byla to ale dlouhá cesta. Musela sama sobě nastavit hranice. Pokud ji přemůže panika nebo sebepohrdání, má v rukávu afirmace, které jí pomohou.
Těm, co trpí stejnými nebo podobnými problémy, Roxie vzkazuje, aby ovládli svoje myšlenky, nenechali se zmást vnitřním kritikem, věřili si, nesnažili se zavděčit všem, nesrovnávali se s druhými, chválili se a zkrátka byli nejlepší verzí sami sebe.
A my přidáváme ještě doporučení nebát se vyhledat odbornou pomoc.
