Článek
Alice Scholz už odmalička snila o tom, že se stane učitelkou. Inspirovala ji k tomu maminka, asistentka pro děti se speciálními potřebami. Alice práci nakonec zasvětila několik let. Jako učitelka pracovala ve dvou zemích, ale po psychické i fyzické šikaně, kterou zažila, a to i ze stran rodičů, byla nucena zaměstnání nechat.
Jednatřicetiletá Australanka musela přehodnotit své zapálení pro práci pedagožky poté, co ji děti fyzicky napadaly. A příšerné chování přišlo i ze strany rodičů.
„Zažila jsem psychickou i fyzickou šikanu a bylo to velmi nepříjemné. Od žáků jsem se dočkala ran pěstí, skončila jsem se škrábanci a modřinami,“ uvedla obyvatelka Windsoru a popsala i jeden nedávný incident.
Chtěla uklidnit dítě, které ubližovalo spolužákům, a když k němu zaklekla, chytlo ji za prso tak silně, že skončila s modřinou.
Jindy jí otec dítěte, které dostalo plastovou kostkou do hlavy, křičel do tváře, že nedělá svou práci pořádně. Jiného rozlítilo, že Alice nahlásila jeho dítě, které někoho napadlo. Učitelce oba rodiče sprostě nadávali před žáky a pak si ji celý měsíc při vyzvedávání dítěte natáčeli telefony.
Alice nesmírně zklamalo, když si musela přiznat, že práce učitelky není pro ni. Připadalo jí, že selhala. Zároveň ale cítí úlevu. A ulevilo se i jejímu okolí. Její přítel, rodiče, dokonce i přátelé Alice dlouhodobě nabádali, aby práce nechala. Viděli, jak ji zaměstnání ničí, a rozrušovalo je slýchat o jejích incidentech.
Alice, jež pochází z Austrálie, původně učila u protinožců. A celého dva a půl roku si tam práci opravdu užívala. Mohla svobodně zapojit svou kreativitu do vzdělávání dětí. To se ale po přesídlení do Británie změnilo.
Nejen že je práce hůř placená, Alice se navíc cítila neustále pod tlakem. A děti bohužel také. Systém podle ní není přizpůsoben individuálním potřebám dětí, jde jen o dril, který je ničí. Postupně z toho sama vyhořela.
Alice se neplánuje k profesi vrátit, i když přiznala, že bude muset ještě nějaký čas učit jako suplující učitelka, než si sežene jinou práci. Půjde ale jen o částečný úvazek a školu, kde hodlá působit, si pečlivě vybere.
Když se Alice svěřila se svým příběhem online, ozvalo se jí nespočet učitelů a učitelek s podobně otřesnými zážitky. Byli vděční, že to konečně „někdo řekl nahlas“.
„Učit je neuvěřitelně naplňující, ale lidé si neuvědomují, jak vyčerpávající a ubíjející to také může být, pokud děláte v systému, který na vás kašle. Díky vlastním zkušenostem nyní vím, jak je důležité mít právě takovou podporu a vlastní hranice,“ dodala na závěr.
