Článek
Jaroslava Brokešová v roce 2003 podstoupila změnu pohlaví, bylo jí tehdy 38 let. Dnes pracuje jako řidička tramvaje, má vlastní vlog a radost jí dělají vnoučata. O svém životě se nebojí otevřeně mluvit a její přímé názory občas některé jedince silně popudí.
Dříve se jmenoval Jiří, byl ženatý a měl dvě děti. „Byla jsem nervózní chlap a měla jsem zálibu v převlékání do dámského. Dělala jsem to od dětství, ale tehdy to nikdo nevěděl, za totáče se o tom s nikým mluvit nedalo. V devadesátých letech jsem jezdila na služební cesty a kufry jsem měla narvané dámským oblečením. Manželce jsem se postupně svěřila a byla jsem kritizována za to, že jsem jí to neřekla před svatbou. Před sňatkem bys měl říct vše o svém zdravotním stavu, ale věděla jsem já tehdy něco o tom? Řekla jsem jí to až po svatbě a ona to vzala jako obrovský žert. Někdy mě i nalíčila a šli jsme na večeři. Kamarádky jí říkaly, že mám lepší nohy než ona,“ vzpomínala Jaroslava v našem pořadu Superchat.
Všechno se postupně začalo nabalovat. „Make-up smyješ z obličeje, ale z duše ne. Já se při tom cítila dobře, a když jsem se pak zase chovala jako muž, měla jsem psychické problémy. Má žena mi říkala, že by v posteli chtěla muže, ale že se jí dotýkám jako žena.“
V ženském těle tak našla štěstí. Dnes má dvě vnoučata. Říkají jí „babičko“ nebo „dědo“? „Říkají mi Jarko,“ řekla nám. Stejně jí oslovují i její děti. Když padla řeč na děti, vzpomněla si na historku z doby před změnou pohlaví: „Šli jsme v obchodním centru, měla jsem kožíšek a sukni, dcera se synem se drželi košíku a kolem šla nějaká paní. Řekla dceři: ‚To máš ale vysokou maminku.‘ A dcera se na ni podívala a řekla: ‚To je táta.‘“
Dnes je Jaroslava šťastnou ženou. Co ji dokáže rozčílit, jsou trans aktivisté. Proč? To i mnohé ze světa Jaroslavy Brokešové se dozvíte v novém díle pořadu Superchat s moderátorem Ondřejem Kočím.
