Článek
Do svého domu kousek za Prahou, obklopeného zahradou se spoustou posezení a artefaktů, nás tentokrát pozvala spisovatelka Bára Nesvadbová (51). V prvorepublikové vile žije už roky obklopena tisíci knih.
„Vůbec nejsem vesnický ani zahradní člověk. Než jsem pochopila, že se rajčata musí zaštipovat, trvalo to roky. A stejně to nedělám. A zahradu mám stejně nejraději zarostlou,“ řekla Super.cz při procházce kolem domu. A v útulné kuchyni zase prozradila, že není ani velká kuchařka. „Raději píšu nebo si čtu,“ krčila rameny. A i když má krásnou pracovnu, právě u jídelního stolu píše nejraději.
V domě má Bára spoustu vzpomínek na svého tatínka Josefa Nesvadbu. „Byl nejen psychiatr, ale hlavně autor mnoha sci-fi povídek a románů. Můj tatínek pro mě byl velmi důležitý,“ upřesnila u plakátů na legendární filmy jako Zabil jsem Einsteina, pánové, Zítra vstanu a opařím se čajem nebo Upír z Ferratu, které vznikly podle knih Nesvadby. „Většinu plakátů se mi podařilo nashromáždit a je to taková stěna vzpomínek,“ dodala. Dům je plný i různých dalších uměleckých předmětů a obrazů. „Nemám ráda prázdné zdi,“ dodala.
„Výhodou, ale i nevýhodou tohoto domu je, že je obrovský. Moje kamarádka Dáša mě přesvědčuje, že už se nemůžu vrátit do Prahy na svoje milované Vinohrady, protože by se mi po něm stýskalo. Pořizovala jsem ho našim, když žil ještě tatínek. Měla tady být i babička a děda a měli jsme v plánu jezdit sem spíš na víkendy. Pak se všechno proměnilo, když zemřel tatínek a děda. Do konce jejího života jsem tady měla babičku i její tetu. Nakonec ten dům, který byl zamýšlen pro tolik lidí, je malinko prázdný. Ale možná proto mám tolik zvířat a knih, abych ho pořádně přeplnila,“ uzavřela.
ProŽeny.cz
