Článek
Překvapivě a nápaditě se rozhodl vyřešit propad voličské přízně u ANO jeho majitel, který pořád nemůže skousnout debakl v senátních volbách. Andrej Babiš (72) opět prokázal, že má – na rozdíl od jiných politiků – fištrón jako kanón.
K oslnivému nápadu však přece jen vedla trochu složitější cesta. Andrej nejprve svolal celý poslanecký klub ANO, zamkl místnost a pak přikázal, aby všichni přemýšleli, jak se v plné síle vrátit na výsluní.
To se ale snadno řekne. Nejen snaživá drobotina, jako jsou různí Doksanští, rozličné Murové, ale i taková esa, jako je Alča Schillerů nebo Kája Havlíček, po celé týdny, měsíce a roky pouze oddaně papouškují myšlenky svého guru. Chtít po nich najednou samostatné myšlení – nezlobte se, ale to hraničí s týráním svěřené osoby. Na to jsou paragrafy, Blahorodí!
Celá tlupa se přesto pustila do usilovných úvah. Se zajímavým nápadem přišel Radek Vondráček: „Pojďme dělat, že se nic nestalo. Jako kdyby se žádné komunální a senátní volby nekonaly. Budeme dále slibovat modré z nebe a ono se to u voličů časem srovná. Ti naši sladcí hlupáčci nám zbaští každou pitomost. A kdyby bylo nejhůř, stačí přece vždycky použít kouzelná slůvka dozimetr, kampelička nebo bitcoin.“
„Dělat, že se nic nestalo, půjde těžko, když už jsem roztroubil, že volby byly neúspěch,“ ušklíbl se Andy a dodal: „Vím, že chlastáš jako duha, a jsi veselý chlapík. Lidi tě chtějí za prezidenta místo toho lampasáka na Hradě. Musíš ale přemýšlet pořádně. Tak znovu, chci výkon!“
Všichni se opět zadumali, načež Babiš se rozhodl, že si odskočí na byznysovou kávičku s Martinem Pecinou, což je nejméně nápadný člen jeho neoficiálního týmu; kdopak si dnes vzpomene, jak se vlivný podnikatel Babiš a tehdejší šéf antimonopolního úřadu Pecina v roce 2008 sešli na tajňačku v autocentru na pražském Chodově? To bylo tenkrát, když Babiš ještě nevěděl, že mu vadí korupce a klientelismus.
Andrej zamkl místnost, odešel a pak na své ovečky zapomněl. Na to, že by je měl zase pustit ven, přišel až druhý den, kdy se Alena Schillerová osmělila a poslala šéfovi SMS: „Mohl byste nám už prosím odemknout dveře? Nic jsme nevymysleli, ale chce se nám strašně čůrat.“
Bez přátel, jen internet
Babiš se rozhodl, že se raději poradí s přáteli, nicméně pak překvapeně zjistil, že kvůli své zatrolené povaze žádné nemá. Četl si různé články na internetu a truchlil. Pak ho udeřil do očí titulek: Elon Musk chce příští rok darovat každému americkému dítěti jednu akcii SpaceX!
„To je ono,“ vydechl spokojeně. Takhle se nenásilně a přitom účinně získává přízeň obyvatelstva! Vyskytl se ovšem staronový problém s přemýšlením. Tentokrát bylo třeba vymyslet konkrétní podobu Andrejova daru nebohým dětem.
Babiš už nehodlal nic riskovat. Na věrnou chásku se raději znovu neobrátil. Oslovil americké experty, kteří se osvědčili při tvorbě programu ANO v roce 2013. Amíci tehdy Andymu doporučili, aby pořád mluvil o korupci, hazardu a EET. Babišovi je EET Šumanfuk, ale potřeboval tehdy marketingovou bombu, aby co nejrychleji pronikl do vrcholné politiky.
„Nejlepší by bylo, kdybyste dal českým dětem akcie Agrofertu. To by byla přímá nápodoba Muska, i když ten to dělá z patriotismu, zatímco vy kvůli přízni voličů,“ poradil Babišovi jeden z amerických poradců, kteří se po příletu z Nového Yorku hned pustili do práce.
„Akcie ne. Můj holding je bez dotací životaschopný asi jako Miloš Zeman bez samohonky a kontušovky. Vždyť ta děcka by v dospělosti taky mohla skončit v exekuci,“ odvětil Babiš. A pak to přišlo! „Co kdybych dal každému malému Čechovi tradiční špekáček z holdingu, volební program ANO a některou z mých knížek?“ napadlo Andreje.
Američané oněměli úžasem, pak pochvalně zamručeli a odebrali se na letiště, aby chytli nejbližší spoj domů. Vysoce efektivní schůzka v délce patnáct a půl minuty se tedy bohatě vyplatila.
Buřtík, nebo buližník?
Babiš okamžitě zadal úkol, aby jeho továrny na průmyslová hnojiva začaly ve zvýšené míře vyrábět tradiční špekáčky. Ty od Andyho jsou, jak známo, velice chutné, přičemž po záruční době je lze používat jako ruční granát nebo buližník při stavbě hrází.
Volební program ANO ve své podstatě naplňuje moderní pohádky ze skandinávských zemí. V nich nemusí vždy zvítězit dobro nad zlem; katarze je zajištěna nenaplněním pozitivního očekávání a vnitřním smutkem. V překladu pro méně chápavé: Babiš slíbil, Babiš nesplnil, volič utřel.
Komplikovanější byla situace ohledně zamýšleného dárku v podobě knihy, avšak i to se zdárně vyřešilo. Andrej se mylně domníval, že knihu Babišovo Palermo napsali jako vysoce pozitivní PR jeho markeťáci. Poté, co mu poskoci vysvětlili, jak se věci mají, vsadil na jistotu a přikázal, aby děti dostávaly publikaci O čem sním, když náhodou spím. „Je to takové spíše lyrické vyprávění, to se děckám určitě bude líbit,“ prohlásil boss ANO.
Super kachna jsou texty, které vycházejí ze skutečných událostí, ale jinak jde o fikci. Zatím…