Článek
Žádný chaot, naopak vrcholný stratég. Politologové a komentátoři smekají před Andrejem Babišem (71), který elegantně vyřešil problémy s Petrem Pavlem. Premiér a prezident jsou od nynějška sehraný tým!
„Podařilo se mně přesvědčit pana prezidenta, aby zakopal válečnou sekyru. Zašli jsme spolu na pivo, tam si všechno v klidu vyříkali a už proti sobě nebudeme bojovat,“ sdělil premiér překvapeným novinářům. Otázky k tématu nebyly povoleny. Když už Andrej téměř zmizel ve dveřích tiskového centra, zpomalil a jen tak mimochodem pohodil do místnosti dodatek: „Jo, abych nezapomněl, préza vstupuje do ANO.“
Větší šok by zřejmě nezpůsobilo ani sdělení, že Filip Turek je ve skutečnosti tajným agentem Greenpeace, který má za úkol testovat odolnost státní správy. „Tak to jsme tu ještě neměli,“ poznamenal s obdivem v hlase reportér investigativního týdeníku Ženské otázky v praxi; ostřílený profík si přitom myslel, že ho po pětadvacetileté praxi ve zmíněném periodiku nemůže v životě už nic překvapit.
Sotva mír mezi Pražským hradem a Strakovou akademií vešel ve známost, novináři začali obě instituce bombardovat dotazy: Od kdy přesně bude Petr Pavel členem ANO? Co na celou záležitost říká Petr Macinka? Kdo tedy poletí na summit NATO v Ankaře?
Ohledně této záležitosti přišlo na Hrad celkem 64875 dotazů, do sídla vlády tři. Tiskové odbory obou institucí přislíbily, že všechny otázky budou zodpovězeny nejpozději do roku 2078.
Nejžhavější aktualita zní, že na summit NATO v Ankaře nakonec vyrazí nejen premiér, ministr obrany a ministr zahraničí, ale i prezident. To potvrdili rovněž Motoristé v oficiálním vyjádření: „Pánové Macinka a Turek se připojují k vládnímu memorandu o zakopání válečné sekyry s prezidentem republiky. Petr Macinka brzy na Hradě vykouří s jeho nájemníkem dýmku míru a přidělí mu úkoly na summitu.“ S hlavou státu se podle zákulisních drbů počítá hlavně při kladení věnce k hrobu dobře známého vojína Schweika.
Jednoho z nejbystřejších pisálků po čtyřhodinovém přemýšlení konečně napadlo: „A co Turek? To znamená, že bude ministrem?“ Na tuto ožehavou otázku odpověděl přímo zmocněnec: „Ano, budu konečně jmenován!“ Pavlovi prý už nic nevyčítá. „Každý tu a tam uděláme nějakou chybu. Pan prezident jako lampasák v záloze vnímá dění kolem sebe nekompromisně po vojensku, což se dá pochopit. Mě je taky dost, i když křidélka mouchám, jak tvrdili v televizi, jsem fakt netrhal,“ řekl Turek.
Resumé: rezort životního prostředí povede de iure hned, jak se podaří sehnat Igora Červeného, který už druhý měsíc sčítá žáby na Semilsku. „Mohl bych mu samozřejmě hned vyhodit jeho krámy z kanclu na chodbu a vyměnit cedulku na dveřích, ale od příslibu jmenování ministrem jsem lepším člověkem,“ podotkl Filip.
Prezident obhájí mandát
Klíčové pro budoucnost této země je bezesporu Pavlovo angažmá v ANO. Členská průkazka s číslem 25085, jež se momentálně vyrábí ve státní tiskárně cenin, prezidentovi téměř jistě zaručí, že v roce 2028 obhájí mandát. To ostatně potvrdil šéf hnutí Babiš: „Je to v rychtyku, préza to zase dá. Ručím za to holdingem.“ Pavel má podle něj za sebou už také první večírek s poslaneckým klubem Babišova spolku a spřátelenými osobnostmi. Akce se pochopitelně nemohla konat nikde jinde než na Čapím hnízdě.
Novinářská pakáž zjistila některá fakta z večírku díky tomu, že se jedna z redaktorek nápadně podobá ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi. Dotyčná hyena se vetřela mezi veselící se společnost. Debužírovala, sledovala dění a pokoutně zjišťovala informace. Musela si dávat pozor jedině na to, aby si od skutečného Tejce držela distanc alespoň deset metrů. Vzhledem ke značné podnapilosti účastníků večírku to však byla dostačující vzdálenost. Riziková mise měla překvapivé výsledky!
Ačkoli prezident již brzy oblékne vysoce prestižní stranický dres, Andrej – jako brilantní mikromanažer – neponechal nic náhodě. Po dohodě s Pavlovým poradcem Petrem Kolářem si nechal z Hradu přivézt tunu kancelářských papírů s natištěnou hlavičkou hlavy státu. Má tak pořád k dispozici prázdné lejstro k doplnění jakéhokoli stanoviska podle svého momentálního uvážení.
Když večírek v „Čapáku“ skončil a rozjařeného prezidenta eskortovali zpátky na Hrad, Babiš zasedl k počítači, prázdné papíry zasunul do tiskárny a začal vytvářet – jen tak halabala, podle toho, co jej zrovna napadlo – první dokumenty.
Deset papírů pro jistotu věnoval udělení prezidentské milosti pro Andreje Babiše v jakékoli záležitosti. Pak si vzpomněl na dobrozdání, které kardinál Richelieu poskytl Mylady de Winter ve Třech mušketýrech. Na internetu našel příslušnou pasáž z této knihy a skoro tu samou formulaci, jen mírně upravenou, vepsal na jednu stránku zvětšeným písmem: Vše, co nositel tohoto listu učiní, koná v souladu s prezidentem ČR a pro blaho státu.
Poslední lejstro v tomto improvizačním vzepětí tvůrčích sil se týkalo dotací. Andy za prezidenta podepsal zákon, o němž ještě vůbec neví ani jeho poslanci, a sice, že holding může čerpat všechny existující dotace do roku 9026.
Prapor vzpoury už vlaje
V opozici vyvolala zpráva, že si Babiš koupil dokonce prezidenta republiky, radikální nálady. Někteří však byli na šokující zvěst připraveni. Když byl boss ANO v hostinci na pivu s hlavou státu, kde zakopali válečnou sekyru, ve výklenku kousek vedle, stranou od ostatních a mimo jejich pozornost, seděli u pěnivého moku dva jiní, personálu povědomí pánové.
„Zahajuju regulérní odboj. Doufám, že do toho jdeš se mnou, Petře,“ pronesl první z nich směrem k druhovi s profesorskou vizáží poté, co spatřil bratříčkování prezidenta a premiéra u stolu v lokále.
„No to je úplně jasný, Vítku,“ odpověděl tázaný, načež furiantsky odfoukl pěnu a vypil půllitr na ex. Republika má tedy ještě nějakou naději.

