Článek
K neobvyklému protestu se uchýlili novináři, kteří už mají plné zuby útoků Andreje Babiše, zákazů Petra Macinky a další šikany. Agendu dočasně převzali redaktoři jiných rubrik. Ti však politice rozumějí asi tak jako Alena Schillerová financím.
Koordinovaný protest většiny českých redakcí začal nenápadně. Na jedné z tiskovek po jednání vlády se – místo obvyklých politických dotazů – zničehonic zeptal neznámý redaktor, jaké má Babiš rád filmy. Pana premiéra to poněkud rozhodilo. V životě viděl pouze čtyři filmová díla: Kmotra I, pohádku Jak se budí princezny, dokument Dotace pro malé zemědělské podniky v praxi a instruktážní snímek StB Bdělost občana ČSSR v kapitalistické cizině, ale i doma ve styku s přáteli.
Premiér vybafl, co je tazatel zač a proč mu klade tak pitomou otázku. Pisálek se rozhlédl kolem sebe, a když ostatní přikývli, prohlásil: „Tohle je inteligentní protest proti vašemu jednání s novináři. Dokud se k nám nezačnete chovat slušně a profesionálně, budeme chodit na tiskové konference vlády my z ostatních redakcí. Politické zpravodaje tady neuvidíte!“
„No, teď jste nám to tedy nandali,“ ušklíbl se Babiš, ale přece jen lehce znejistěl. Hned totiž vytušil nepříjemnosti.
A pak to začalo! Módní redaktorka se Andyho zeptala, proč měl v létě 1998 na výletě v Bibione s Frantou Mrázkem ponožky v sandálech. Novináře z nedělní přílohy zajímalo, co dělá v neděli večer, když už návštěvy odešly a všichni hlavní poskoci z ANO si raději vypnuli mobil. Zástupce psychologicko-psychotické rubriky položil krajně nepříjemnou otázku, zda ho více vzrušuje zaklekávání na firmy, nebo problematické čerpání dotací. Ani jeden dotaz na politiku a témata, jež aktuálně projednala vláda!
Živá debata
Není divu, že vzpoura pisálků byla zařazena na nejbližší jednání koaliční rady, a to mezi body „Výtka č. 385 Okamurovi, že furt tak strašlivě žvaní“ a „Výtka č. 386 Okamurovi, že furt tak strašlivě žvaní“.
Petr Macinka se vytasil s návrhem, aby byly zrušeny úplně všechny tiskové konference. Vládní ansámbl tak bude mít od těch zatrolených pisálků jednou provždy pokoj. To se ale Babišovi vůbec nelíbilo. „Vy točvolanti jste hrozní a jdete proti srsti. My aňáci jsme Hvězdná pěchota, jak říká Zdeněk Hřib, ale přece jen všichni ke svým heroickým výkonům potřebujeme stafáž těch mediálních kreatur. Bez nich to zkrátka není ono,“ konstatoval boss ANO.
Oto Klempíř, který v sobě stále nese jakousi nevinnost, řekl, že existuje jedno řešení. Ministři začnou číst knihy, budou se zajímat o módu, nechají si šít oblečení místo kupování konfekce a občas si vyrazí do divadla či na operu. „Já myslím, že tak za šest nebo sedm let byste se mohli všichni směle postavit klidně i Vladimíru Justovi nebo celé kulturní redakci CNN,“ řekl Oto, který si neuvědomil, že jeho návrh neřeší podstatu problému čili bojkot ze strany politických zpravodajů.
Přesto se rozproudila živá debata. „Cože, číst knihy?“ pohoršeně zvolala Zuzana Mrázová, ačkoli právě ona patří s neustále rozečtenou Věčnou Ambrou – nesmrtelnou družkou vnitřně smutných žen – mezi největší čtenářské labužníky v Babišově kabinetu. Další ministři na tom byli mnohem hůř. Adam Vojtěch myslel, že Vladimír Just je ředitelem oblastní nemocnice v Hulimi pod Sázavou. Alena Schillerová se domnívala, že Otík mluvil o kulturní redakci CNN Prima News, která naštěstí nevysílá anglicky. Celou debatu posléze uzavřel premiér konstatováním, za které by se nemusel stydět starý Boblig: „Četba knih – tedy kromě těch mých, co za mě napsal PR tým – je ztráta času. Divadlo je ztráta času, opera taky. Prostě všechno, na čem nejde podojit prachy, je špatně!“
Po tomto pozoruhodném výlevu se rozhostilo rozpačité ticho, které až za notnou chvíli přerušil všemi mastmi mazaný Karel Havlíček. „Co kdybychom z těch kulturních a módních pisálků udělali politické?“ navrhl.
Genialita návrhu došla vzápětí téměř všem. Když se ministři začnou chovat ke zmíněným žurnalistům vstřícně a postupem času si je „vychovají“, z původního novinářského protestu se naopak stane bonus pro vládu. V redakcích zjistí, že noví političtí zpravodajové získali kontakty a informace, jaké staří neměli. Nahradí je tedy novými. Ti budou premiérovi a ministrům zobat z ruky.
Usměvavá antilopa
Hned příští tisková konference byla doslova šokem! Babiš se na všechny usmíval a odhodil masku věčně štvané antilopy. Redaktorce módní rubriky dokonce ukázal spodní prádlo za patnáct tisíc. Starého, již poněkud vychlastaného redaktora kulturních zpráv podrbal pod bradou a nenápadně mu podstrčil placatku s kořalkou. Zástupci psychologicko-psychotické rubriky se pochlubil snem, v němž paštiky z holdingu získaly přidáním molybdenu prodlouženou záruku na 153 let.
Taky ministři a ministryně se předháněli v pozornostech k novinářům. Schillerová přišla oblečená jako obří diktafon (kostým hranolky byl zrovna v prádelně), Havlíček přinesl štěňátka od Betyny a rozdal je i s pytlíkem krmení.
Pouze jediný ministr se tvářil zachmuřeně. Ano, kdo hádá Macinku, trefil to! Načuřený Péťa nevraživě pozoroval hemžení. Jakmile tiskovka skončila, vyžádal si u Babiše schůzku mezi čtyřma očima.
Nikdo pořádně neví, co se stalo. V každém případě se za zavřenými dveřmi hodně křičelo. Později se objevila zpráva, že prý dokonce hrozí pád celé vlády. Kulturní a módní zpravodajové nicméně ještě nedokážou střípky uniklých informací správně vyhodnotit, tudíž raději napsali, že pan premiér báječně sladil kravatu s košilí a oblekem.
Super kachna jsou texty, které vycházejí ze skutečných událostí, ale jinak jde o fikci. Zatím…