Článek
Na prášky je premiér a majitel ANO Andrej Babiš, jemuž se v posledních dnech svět scvrkl do problému, jak se co nejméně nápadně a zároveň co nejrychleji zhostit povinné návštěvy 17. listopadu na Národní třídě.
Po neúspěchu ANO v nedávných komunálních a senátních volbách nepřidaly bossovi na náladě ani výsledky voleb do amerického Kongresu. „Nejdřív padlo Ústí nad Labem, teď i Texas,“ poznamenal smutně Andy ke svým ovečkám při společném sledování aktuálních zpráv v České televizi, kterou Andrej považuje za nejserióznější ve střední Evropě, a proto ji musí nejprve vyhladovět a pak úplně zrušit.
Snaživý poslanec Denis Doksanský přispěchal s námitkou, že Ústí se stále ještě nachází na území Česka. „Ty motovidlo! To vím taky. Myslím tím, že já a Donald jsme populističtí oligarchové a najednou přicházíme o tradiční bašty,“ vysvětlil Andrej ostrým tónem. Výraz „motovidlo“ přitom obvykle používá jen tehdy, když v zákulisí nadává na Motoristy.
Doksanského zachránila od větší pohromy pouze jeho nezpochybnitelná oddanost a absence vlastních názorů; při pravidelném měření loajality členů ANO pomocí takzvaného servilmetru u něj hodnoty pokaždé dosahují nejzazší hranice, až se obsluha v ochranném skafandru obává, že rtuť vystřelí z trubice a rozfláká lustr.
Ponožkový den
Bystřejší čtenáři jistě chápou, že hlavním tématem nebylo sledování televize. Pantáta si sezval podřízenou chásku, aby mu poradila, jak to zařídit, aby 17. listopadu na Národní třídu přišel a zároveň pokud možno nepřišel.
Zajímavý nápad dostala Alena Schillerová, která má přehled rovněž o takových záležitostech, jako jsou různé mezinárodní dny a významná výročí. Všude se ukrývají zakutálené korunky, a když tu drobotinu pečlivě sesbíráme, někdy kolem roku 2182 by mohl být schodek ve výši 386 miliard umořen. Například čeští příznivci Světového dne vousů (6. září) určitě skrývají ve svých hvozdech na bradách nezdaněné prachy!
„Málo se to ví, ale 17. listopad je i Dnem různých ponožek. Vypadá to žertovně, ale proč bychom celý problém nezahráli nějak takhle?“ navrhla Alenka a vzápětí upřesnila tok svých myšlenek:
„Prostě okamžitě zrušíme 17. listopad jako připomínku toho pitomého převratu v roce 1989, necháme ho jen jako Den různých ponožek, a výročí přesuneme na 1. leden, kdy mají všichni kocovinu. Stejně se to tenkrát do 29. prosince, kdy zvolili Havla prezidentem, všelijak pytlíkovalo. Pak už se do konce roku jenom chlastalo. Ta jejich demokracie podle mě začala naplno platit až 1. ledna 1990.“
Babišovi po těchto slovech spadla úžasem lžička do kafíčka (Maxim Turbulenc) a taky brada (ÚPLNPP – Ústav pro léčení neurologických poruch pohlavárů, Praha 23). Vzpamatoval se až poté, co Schillerová poklekla na svá špinavá kolena (Limonádový Joe) a odprosila Blahorodí za příšerný nápad.
„Mám něco jiného,“ prohlásil opatrně Karel Havlíček. Babiš se podle něj musí 17. listopadu na Národní alespoň na chvíli objevit. „Přes to nejede vlak. Přece to ale nemusíte být vy osobně. Neříkejte, že vám někdo není podobný!“
„Bingo!“ zařval Andrej a pochvalně zatleskal. Všichni překvapením ztuhli. Této emoce se totiž jejich guru dopustil naposledy ve středu 29. ledna 2014, kdy ho tehdejší premiér Bohuslav Sobotka uvedl do úřadu jako nového ministra financí, přičemž ve skomírajícím holdingu otevřeli šáňo s hláškou: „Zase bude dobře.“
Inteligentní Karel vysvětlil svůj plán: „Najdeme někoho, kdo se vám podobá. Dobře mu zaplatíme a zavážeme ho mlčenlivostí, jinak skončí jako jedno z vašich výtečných chlazených kuřat. Tento človíček půjde 17. listopadu normálně na Národní, kde vydrží nejméně dvě hodiny. Vlídně pohovoří se dvěma nebo třemi našimi příznivci a obhájí politiku ANO a vlády před nadávajícím zbytkem v počtu desítek tisíc lidí. Tím vezmeme posměváčkům a pochybovačům vítr z plachet.“
Pátrací manévry
Do všech koutů země se hned rozjeli rychlí poslové. Zbrojnoši ANO prolézali hostince, sýpky, lesy i remízky.
Hned první dva chlapíci, jejichž angažmá zprvu vypadalo nadějně, však byli zklamáním. Dvojice známých univerzálních dvojníků Nývlt a Macháně (Jára Cimrman ležící, spící) poslům vysvětlila, že kvůli EET už dávno nepodniká. Marně velitel pátrací akce sliboval modré z nebe. Nezabrala ani věcná připomínka, že jim Schillerová při vyplacení honoráře odpustí peněžní tok přes EET. „Nebojte se, sami na sebe tak přísní nejsme,“ prohlásil velitel. Bezvýsledně!
Ačkoli celostátní pátrání po Babišově dvojníkovi intenzitou chvílemi připomínalo zátah na dobré mravy po loňských volbách do Sněmovny, překvapivě nevedlo k nalezení vhodného kandidáta. Parametry Babišova mluveného projevu – dokonce i dikcí! – sice splňuje pan Jozef z Blavy, který se po rozpadu Československa přestěhoval do Hulimi pod Sázavou, avšak vzhledově se oba pánové nemohou více lišit. Zatímco Andrej je štramák každým coulem, pan Jozef připomíná lehce vypelichaného orangutana.
Stratégové ANO to však vymysleli! Pan Jozef je naštěstí přibližně stejně vysoký jako Andrejko. Když se mu koupí pěkný oblek (panu Jozefovi, ne Andymu – ten už jeden má), mohlo by dvojničení nakonec vyjít. Panu Jozefovi je ještě nutné někdy kolem 14. listopadu oholit hustou srst na hřbetech a dlaních rukou.
Úvahy jdou tímto směrem: V úterý 17. listopadu navléknou panu Jozefovi na hlavu pytel od brambor s otvory pro oči. Obecenstvu na Národní třídě se vysvětlí, že premiér má vysoce nakažlivou nemoc, na kterou se ale neumírá. Přesto, hrdina, přišel položit věnec!
Důmyslný plán musí ještě definitivně schválit boss. Má pocit, že nejde o čestnou hru, což on jako ryzí charakter nesnáší. Uvidíme, jak to dopadne. Pokud však 17. listopadu na Národní uvidíte chlápka v pěkném obleku s pytlem od brambor na hlavě, prchejte pryč, ať se nenakazíte!
Super kachna jsou texty, které vycházejí ze skutečných událostí, ale jinak jde o fikci. Zatím…