Článek
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka je samé překvapení! Proslul sice více či méně skandálními výroky a provokacemi, když mu ovšem o něco jde, umí se zachovat jako politik, který ví, co se sluší a patří. Třeba jako v případě nedávno zesnulého Milana Knížáka.
„Česká vláda rozhodla o tom, že budou-li souhlasit pozůstalí, poslední rozloučení s profesorem Milanem Knížákem proběhne se státními poctami. Děkuji ministrovi kultury Otovi Klempířovi za to, že to navrhl. Děkuji Vládě ČR, že jeho návrh podpořila,“ nechal se slyšet na sociální síti.
Bývá zvykem, že když něco pronese, zvedne se vlna nevole od jeho odpůrců a představitelů opozice, kterou šéf diplomacie velmi rád dráždí. Leckdy je to na hraně a dost to schytává, v tomto případě se mu ale podařilo jindy znesvářené strany stmelit.
„Správné rozhodnutí. Knížák nebyl no name,“ reagoval jeden z diskutujících. „Zaslouženě, jeden z mála umělců a tvůrců, který neohnul nikdy hřbet. Velmi jsem si ho vážila,“ přitakala jedna z dam. „Byl svéráz, samorost a trochu exot, ale veliká osobnost, která si státní pocty zaslouží,“ zaznělo také na adresu bývalého ředitele Národní galerie.
„Stejně za to dostanete od opozice bídu. Jinak správné rozhodnutí,“ vzkázal Macinkovi jeden z přispěvatelů do debaty.
Objevily se i názory, že by Knížák speciální pocty nechtěl. „O žádný státní pohřeb by nestál, rozhodně ne v situaci, kdy ten stát reprezentuje antikulturní chátra,“ mohl si přečíst ministr zahraničí, kterému se Klempířův návrh velmi zalíbil. Spolu s Václavem Klausem patřil do okruhu blízkých přátel slavného umělce.
