Článek
Ústavní soud konstatoval, že jeho člen Pavel Šámal není podjatý. Šámalovi tak nadále zůstal na hrbu případ prezidentovy kompetenční žaloby, z něhož má určitě převelikou radost. Dlouholetý justiční profík si ale musí poradit i s takto nekomfortní situací.
Jak známo, stížnost na údajnou podjatost podal kabinet po vydání předběžného opatření, že Petr Pavel může na summit NATO do Ankary. Stížnost přitom byla už ze samé podstaty naprostá pitomost. Šámal se totiž stal takzvaným soudcem zpravodajem tohoto případu na základě rozvrhu práce. Něco jako když žák přijde do školy a jako obvykle má první hodinu matematiku. Navíc samozřejmě neexistuje jediný důkaz, že by soudce měl zájem někoho poškodit.
Kdy může nastat stav, že lze mluvit o podjatosti? Soudce má osobitý vztah buď k účastníkům řízení, jejich právním zástupcům nebo projednávané záležitosti.
Připomeňme si, že nedávno se na sociálních sítích objevila podvržená fotka (zřejmě vytvořená umělou inteligencí), na které společně figurují prezidentův poradce Petr Kolář, novinářka Světlana Witowská a právě Pavel Šámal. Všichni „aktéři“ se od ní hned distancovali. To už si ale smyšlený příběh žil svým životem.
Jestliže takovým klamům bez jakéhokoli kritického přemýšlení podléhají ti voliči, kteří moc rozumu nepobrali, budiž. Pokud je ale nějaký politik schopen na základě podvrhu právně konat, měl by si rozmyslet, jestli by se přece jen nehodil na jinou práci.