Článek
Bylo z toho před časem velké haló a není divu. Paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc, přijatý bývalou vládní koalicí, je natolik gumový, že by se při nadcházejících letních vedrech mohl roztéct jako želatina.
Velkým propagátorem „gumového pendreku“ byl a je exministr vnitra Vít Rakušan. Ten v době přijímání – předloni – v médiích vysvětloval, jak moc ho potřebujeme kvůli ochraně státu. Činil tak i na začátku letošního roku, kdy tuto právní normu posvětil Ústavní soud.
V čem je tedy problém? Oponenti kromě vágnosti kritizují taky způsob přijetí tehdejší Sněmovnou. Ačkoli ústavní soudci odmítli námitku, že šlo tehdy o takzvaný přílepek, faktem je, že nová norma nebyla podepřena podrobným zdůvodněním, co je jejím smyslem a účelem. „Rakušani“ to prostě rychle sesmolili a pokusili se nenápadně vpašovat do legislativy. Hlavně, aby se o tom moc nemluvilo a nepsalo.
Snaha co nejvíce celou věc ututlat nevyšla a nakonec se z ní stalo velké téma. Teď hlavní problém: nejen podle „dezolátů“, ale například i podle respektované právničky a senátorky Hany Kordové Marvanové může dojít k postihu rovněž za běžné aktivity.
ANO se před loňskými volbami nechávalo halasně slyšet, že nový paragraf zruší. Letos však policie zadržela člověka, který podle zmíněné normy prováděl špionáž pro Čínu. Andrej Babiš pak z urychlené změny zákona vycouval a odložil celou záležitost na neurčito. V současné době je největším iniciátorem změny ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Vaření legislativních gulášků, jejich zmrazování, ohřívání a nakonec vylévání je v této zemi strašným zvykem. Pak se nemůžeme divit, že ministryně financí Alena Schillerová beze studu připravuje zákony, které mají povýšit její mantru – finanční kontrolu – nad běžné právní normy.