Článek
Fakta ohledně současných opozičníků zní dost strašně: vládní koalici v roce 2021 sestavili jen díky milionu propadlých hlasů, vládnutí – včetně deagrofertizace státu – nezvládli a nyní víceméně překvapeně zírají, že jejich volební preference se hýbají asi jako šnek proti hurikánu. Do toho nový průzkum odhalil, že téměř polovina voličů opozičních stran je z dosavadních výkonů „Antibabiše“ zklamaná.
Nemá cenu dlouho chodit kolem horké kaše: opoziční strany by si měly udělat důkladný audit svého působení v politice a hlavně si najít nové lídry. Když člověk vidí v televizním studiu Martina Kupku, jak se mu Petr Macinka nepokrytě vysmívá, přičemž lídr ODS si s tím neví rady, je to hodně smutný pohled.
Zdeněk Hřib sice vcelku spolehlivě vytáčí politiky ANO opakováním větičky, že Babiš je soudem uznaný lhář, ale nezískává voličské hlasy navíc. V pověstném tahu na branku obstojí snad jen Vít Rakušan. Ten má však natolik pošramocenou pověst, že i on jen těžko přiláká větší množinu voličů odjinud nad rámec současných preferencí. TOP 09 a lidovci? Darmo mluvit…
Za opozičními stranami se kromě toho vlečou jejich vlastní aféry, které jsou navíc zabaleny do velkého balíku s visačkou „bitcoinová kauza“. Opakování je matka moudrosti, takže ještě jednou: v civilizované zemi by se kvůli takové kauze pakovala celá vláda.
Prezident nechce být lídrem opozice. Její neschopnost v přímém přenosu z něj však přesně takového lídra dělá. Čas běží, vážení. Luxus akademické opozice, bez viditelných výsledků v podobě pořádného růstu volebních preferencí, si Česko nemůže dovolit. Snad dostatečně chápete, co je ve „hře“. Pohodlné fleky ve Sněmovně jsou fakt to poslední.