Článek
Tak si to shrňme: máme přímo voleného prezidenta bez větších pravomocí, úplně zbytečné kraje, poslance s nemravně drahými náhradami k platu, jako bonus politickou kulturu pod psa.
Co s tím? Začnu kraji, těmito „odkladišti“ politiků, kteří mají trochu po sezoně, případně by chtěli hlavní sezonu ještě zažít, ale pořád jim není přáno kvůli kolegům s ostřejšími lokty. Zásadní dotaz: skutečně bychom si nevystačili se zemským uspořádáním?
Po předkrmu hlavní chod. Přímá volba prezidenta, bez větších pravomocí, byla opravdu příšerným nápadem. Pojďme posílit prezidentskou funkci, nebo vrátit volbu hlavy státu zákonodárcům; v tom případě by se dalo debatovat, zda by nebylo lepší zrušit úřad ombudsmana a tuto agendu převést pod prezidentskou kancelář.
No, a pak tu máme ještě rozpočtového Otesánka v podobě živobytí našich slavných poslanců a senátorů. Senát samozřejmě zachovat, je pojistkou demokracie. Za úvahu nicméně stojí zeštíhlení, a to hlavně Sněmovny. Volební systém by tím podle politologů získal některé většinové prvky, což by ale bylo jedině dobře.
Tohle je totiž taky námět na velkou debatu – zda neposílit vítěze voleb. Politické strany by pak musely opravdu zabojovat o přízeň voliče, ne chtít jen přežívat. Ostatně, ono se to pěkně přežívá s náhradami, jež jsou u mnohých vyšší než základní mzda. To fakt máme na takový luxus?
Všechny tyto otázky by měly být seriózně a hlavně odborně diskutovány. Jelikož si ale kapři svůj rybníček dobrovolně nevypustí, bezpochyby zůstane jen u občasných výkřiků, jako je tento text.