Článek
Velké plány, mazání medu kolem úst podnikatelům. To vše pod názvem Hospodářská strategie: Česko, země pro budoucnost 2.0. Tak vypadalo blouznění Karla Havlíčka (57) před loňskými volbami do Sněmovny. Dnes je patrné, že Karlosovi se daří předkládat podnikatelskému sektoru pouze čurdy a pindy, jak se v oblasti psaní říká malým útvarům. Podnikatelé přitom očekávali velké věci.
Havlíčkova koncepce by se dnes měla jmenovat spíše Hospodářská strategie: Česko, země, která přešlapuje. Za tento stav může Alena Schillerová, která místo rozvoje prosazuje pouze nekompromisní výběr daní a navíc i jejich zvýšení pro některé sektory. Alča je už prostě taková – daňová úřednice je v ní zažraná až do morku kostí, takže občasný záchvat ekonomie je předem odsouzen k nezdaru.
Věrný Karel sice natáčí s Babišem blábolivé podcasty, ale je mu to houby platné. Andy dá evidentně více na Alenku, která to s ním fakt umí. Autor těchto řádků fascinovaně hleděl při sledování streamu ze Sněmovny, kdy poslanci rozhodovali o návrhu opozice na vyslovení nedůvěry vládě, na tuto scénku:
Ve zhruba čtvrthodinové pauze, během sčítání hlasů, se poslanci různě rozutíkali po Sněmovně. Na svých místech ale zůstali Babiš a Schillerová. Andrej se tvářil jako naštvaný žák, který musel zůstat po škole. Alča k němu cosi chlácholivě promlouvala a v jednu chvíli mu letmo oprášila nějaké smítko ze saka. Andy odevzdaně držel a málem dal své žačce lízátko a jedničku do žákajdy.
Jsou nesdělitelné věci. Člověk je prostě musí vidět. Řeč těla, mimika, gesta – to vše při pozorování uvedené „scénky“ přesvědčilo vnímavějšího diváka, že Schillerová si Babiše tak trochu vodí na provázku. Škoda, že se nedívali podnikatelé. Zanechali by všech nadějí a Karla hodili přes palubu.