Článek
Tohle je asi to nejhorší, co mohlo ANO potkat. Dveřmi za sebou hlasitě práskají nejen jednotliví poslanci (David Pražák), ale, což je strategicky více na houby, i lidé z regionů. Karel Havlíček už přispěchal s relativizací. Holding – pardon, hnutí – prý opouštějí pouhé jednotky členské základny; větší odliv nehrozí.
Co by měl 1. místopředseda tohoto spolku taky tvrdit jiného, že? Má přitom vlastně pravdu, zdánlivě pevná hráz ještě neprotéká jako cedník, pouze se z ní drolí malé kamínky. Ovšem všeho do času, jak se říká.
Zásadním problémem pro ANO je zdůvodnění těch, kteří odcházejí. Mezi jednu z hlavních příčin totiž patří, že nechtějí být spojováni s děním v celostátní politice. Pochopitelně vadí hlavně koalice s nesystémovou SPD čím dál agresivnějšího křiklounka Okamury, nicméně – podle ohlasů – zvláštní radost aktuálně nepanuje ani nad podivným postupem vládní koalice při rušení koncesionářských poplatků.
Ani ANO samozřejmě není úplný monolit, ačkoli mu majitel vládne dosti pevnou rukou. Špičky hnutí v čele s Babišem ale žijí v jakési VIP bublině. V ní se odehrávají nemilosrdné střety s opozicí, nadává se novinářům, všechno je veliké a zásadní.
Členové v regionech to mají jinak. Celostátní dění bedlivě sledují. To je ale asi tak všechno, co můžou dělat. Z vyšších pater ANO se jich nikdo na nic neptá; na rozdíl od sousedů, kamarádů, kolegů v zastupitelstvu… „Hele, co to tam ten Babiš vyvádí? Vždyť Okamura si dělá, co chce, a my mu k tomu ještě svítíme. Alena Schillerová přece loni říkala, že s SPD do koalice nikdy nepůjdeme!“
Přesně toto je věc, která může časem začít postupně bobtnat a srážet volební preference hnutí níž a níž. „Lojza odvedle loni odešel z ANO a podívejte, jakou dobrou práci odvádí na radnici s lidovci a STANem! Já tedy do Sněmovny ANO už volit nebudu.“
Takhle nějak by mohly znít „zlé a falešné větičky“, jak by kdysi řekl Václav Klaus. Havlíček si to samozřejmě moc dobře uvědomuje, a proto přispěchal s tvrzením, že odliv členů ANO není žádný problém.