Zemřel Jiří Bartoška ( †78). Potýkal se s vážnou nemocí

Svět českého filmu přišel o jednu ze svých legend, do hereckého nebe se odebral Jiří Bartoška. Herec a prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech se dožil 78 let. Novinkám zprávu potvrdila mluvčí festivalu Uljana Donátová. „Potvrzuji skon pana Jiřího Bartošky,“ uvedla.

Otazníky ohledně Bartoškova zdraví vyvolala například už jeho nejistá účast na festivalu v Karlových Varech v roce 2023. Tehdy bojoval s vážnou virózou a infekcí a do poslední chvíle nevěděl, jestli bude vůbec schopen na festival, jemuž od roku 1994 šéfuje, dorazit. Po dohodě s lékaři byl naštěstí z nemocnice propuštěn a akci si ujít nenechal. „Bylo to hektické, pro mě o to víc, že ve středu mě pouštěli z nemocnice a ve čtvrtek jsem jel do Varů. Zaplaťpánbůh, že to takhle dopadlo, protože by to byly první Vary, které by byly beze mě. A to nechce nikdo,“ řekl Super.cz na konci července. Další rok prohlásil, že se paradoxně cítí lépe než rok předtím, i když se mu vrátila rakovina. Málokoho by tehdy napadlo, že to zároveň bude poslední ročník festivalu, kterého se Bartoška zúčastní.

Jiří Bartoška bojoval už v roce 2014 s rakovinou mízních uzlin v mezihrudí, tehdy podstoupil léčbu chemoterapií. Na podzim roku 2023 pak přišla smutná zpráva o tom, že se herci nemoc vrátila podruhé. Absolvoval onkologickou léčbu v v pražské Fakultní nemocnici Motol. Na konci dubna roku 2025 chyběl na tiskové konferenci k dalšímu ročníku karlovarskému festivalu. Jeho nepřítomnost vysvětlil výkonný ředitel Kryštof Mucha. „V rámci jeho léčby došlo ke komplikaci covidem, takže mu lékaři nedoporučili chodit mezi lidi,“ prozradil.

Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně, vystudoval JAMU v Brně, kde přibližně rok hrál i v Divadle na provázku. V roce 1973 se přesunul do ústeckého Činoherního klubu, odkud po pěti letech přešel do pražského Divadla Na zábradlí. V roce 1991 spolu s dalšími odešel do nově založeného Divadla Bez zábradlí.

Za sebou má i bohatou filmovou kariéru. Ze starších počinů jmenujme namátkou Pumpaře od Zlaté podkovy (1978), Třetího prince (1982), Velkou filmovou loupež (1986), Je třeba zabít Sekala (1998) či Všichni moji blízcí (1999). Po roce 2000 se objevoval hlavně v komediích jako Příběhy obyčejného šílenství (2005), Líbáš jako Bůh (2009), Líbáš jako ďábel (2012), Teorie tygra (2016) či Zbožňovaný (2021) nebo v oblíbené pohádce Anděl Páně a její „dvojce“. Opomenout nelze ani seriál Sanitka. Jeho posledními počiny byly filmy Facky Lásky a Nagano - zrození hrdinů, jejichž premiér se bohužel nedožil.

Od roku 1976 byl ženatý s archeoložkou Andreou, kterou potkal v Brně. Patřili k nejstabilnějším párům českého showbyznysu, pravidelně ho doprovázela na prestižní akce a není pochyb o tom, že kdyby je nerozdělila smrt, oslavili by spolu i zlatou svatbu. Mají dvě děti, dceru Kateřinu a syna Janka.

V roce 1977 podepsal Bartoška nejen tzv. antichartu, ale také petici za propuštění Václava Havla z vězení. Patřil k jeho blízkým spolupracovníkům, byl i jedním ze zakladatelů Občanského fóra. Byl to právě Bartoška, kdo na manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil Havlovu kandidaturu na prezidenta ČSSR. Koneckonců si zahrál i v životopisném dramatu Havel z roku 2020. Před prezidentskými volbami v roce 2013 podporoval Karla Schwarzenberga, v roce 2018 Jiřího Drahoše.