Článek
Dokument Jarek, který přichází do kin, mapuje celý život písničkáře Jaromíra Nohavici (72) od jeho dětství až po současnost. Žádné období by prý zvlášť nevypíchl. „Těch posledních dvaasedmdesát let,“ řekl Super.cz.
Písničkář poskytl filmařům unikátní soukromé obrazové záznamy, které začínají, už když byl miminko, ukazují jeho dětství v Ostravě i u babičky na Valašsku. Mluví o své rodině, milované manželce Martině i o svých rodičích a mladším bratrovi, kterému v deseti letech diagnostikovali psychické postižení. Maniodepresivní psychózou začala v pozdním věku trpět i jeho maminka, o kterou se jeho táta obětavě staral až do konce, za což mu Nohavica skládá hold.
„Ve svých letech a po tom všem, co jsem prožil, jsem si řekl, že kdy jindy to natočit než teď,“ vysvětlil, proč svěřil své soukromí do rukou režisérky Petry Všelichové a scenáristy Marka Dohnala. „Není to jen nechání stopy, ale aby se i mojí malí, až dorostou, mohli podívat na dědu, jak to vlastně všechno bylo,“ je vlastně film nejen pro fanoušky, ale i pro jeho vnoučata.
Nevynechal žádné citlivé okamžiky. Ve filmu vzpomíná, jak mu jeho dvě děti řekly, že bez něj to je doma lepší. To byla chvíle, kdy se v jednačtyřiceti letech rozhodl absolvovat protialkoholní léčení. „Nic jsem nevynechal, nemá to smysl. Nechal jsem to na tvůrcích, aby z toho vybrali všechno, co je důležité. Já jsem neschvaloval. Sedl jsem si do kina, podíval se a řekl si: Není to špatné,“ svěřil.
Velké pasáže jsou věnované i diskutovaným tématům jeho údajné spolupráce s StB a převzetí vyznamenání od Vladimíra Putina. Zatímco první popírá s tím, že sice na výslechy chodil, ale nikdy nikoho „nenapráskal“, druhého nelituje. V dokumentu vysvětluje proč. „Vzpomínání je o tom, že se ponoříte do věcí minulých a vybaví se vám ty hezké i méně hezké. To je síla vzpomínky, je vaší součástí a nic s tím nenaděláte. Nějaké hodnocení toho, co vás potkalo? Život běží. Bylo. Je. A bude,“ míní.
Tím, že o něm vznikl životopisný dokument, rozhodně ale svoji tvorbu neuzavírá. Bez muziky by nemohl žít. „Jsem rád, že tady ještě jsem. Čeká mě spousta koncertů, musím pořád něco dělat a nemůžu to flákat. Muzika je součást mého života,“ uzavřel.
