Článek
Jednou Dalibor Janda (72) vyrazí bez dcery Jiřiny Anny a hned je z toho haló. Zpěvák zamířil na křest Tomáše Ortela a při té příležitosti pronesl na pódiu pár slov. Nejen jeho fanoušci se nestačili divit. V němém úžasu si vyslechli, jak Hurikán za komunismu trpěl a ceny dostávali jiní.
„Má co říct a já tomu fandím. Vím, co to je, když mi za komunistů zakazovali zpívat, co jsem chtěl. Taky jsem přišel o spoustu cen v tý době, protože je dostávali jiní. Já byl takzvaně nesocialistický zpěvák. Tomáš je taky takový bojovník, i když v jiné době. Každá s sebou něco nese,“ zhodnotil umělec, kterého proslavily hity Hurikán, Žít jako kaskadér nebo Kde jsi.
Fanoušci a pamětníci se teď nestačí divit, podobně jako ti, kteří fandili spíše muzice z alternativnějšího spektra. A právem mají pocit, že asi žili v jiné realitě než Janda, jehož hvězda nejvíc zářila v druhé polovině 80. let. To se účastnil i nechvalně proslulého Festivalu politické písně v Sokolově. Jak je už z názvu patrné, nešlo o výspu undergroundu a baštu disentu.
Kromě toho třikrát zvítězil ve Slavíkovi a jeho desky se prodávaly jako na běžícím páse. Jestli takhle vypadá utlačovaný interpret, co by musela říkat taková Marta Kubišová… Mohl by se třeba právě jí vůbec zpěvák podívat do očí poté, co ze sebe udělal bojovníka proti komunistickému režimu?
Tohle vystoupení se krutě nepovedlo a Jandovi se vrátí jako bumerang. Už nyní si na sociálních sítích žije svým životem a nedá se říct, že by mělo zmizet v propadlišti dějin. Naopak. Nechť je živou připomínkou toho, když umělec pozbyde zábran a kvůli zdánlivému prospěchu se zpronevěří všemu, co vybudoval.
