Článek
Nicolas Cage (62) patří k nejznámějším hercům Hollywoodu, ale pod tímto jménem se nenarodil. Držitel Oscara nyní znovu vysvětlil, proč se na začátku kariéry rozhodl vzdát svého slavného příjmení Coppola, které je ve filmovém světě doslova legendou. Jméno Nicolas Cage přitom původně používal jen jako umělecký pseudonym. Až minulý rok si ho však nechal oficiálně zapsat a s rodným příjmením se definitivně rozloučil.
„Jsem Nick Cage,“ řekl magazínu Variety v rozhovoru z 27. května, když se ho ptali, zda pro něj není divné, že je už tak dlouho známý pod svým uměleckým jménem. „Loni jsem si jméno změnil úředně. V běžném životě už jsem Nick Cage a před kamerou jsem také Nick Cage.“
Dvaašedesátiletý herec se narodil jako Nicolas Kim Coppola a je synovcem slavného režiséra Francise Forda Coppoly, tvůrce kultovní trilogie Kmotr. Právě rodinné vazby mu ale podle jeho slov byly spíše na obtíž. Nechtěl, aby si lidé mysleli, že úspěch získal jen díky slavnému příjmení, a rozhodl se proto vydat vlastní cestou.
„Nechtěl jsem být vnímán jako další člen rodiny Coppolových, který dostal příležitost jen díky příbuzným,“ vysvětlil herec. Nové příjmení si vybral podle komiksového hrdiny Luka Cage ze světa Marvelu, kterého jako mladík obdivoval. Právě odtud vzniklo jméno Nicolas Cage, pod kterým později prorazil ve filmech jako Opustit Las Vegas, Skála, Con Air nebo 60 sekund.
Zajímavé je, že slavné příjmení mu podle vlastních slov nepomohlo ani v úplných začátcích. Když se jako teenager ucházel o roli ve filmu Zlaté časy na Ridgemont High, režisérka Amy Heckerling netušila, že je příbuzný s Francisem Fordem Coppolou. Cage tak tvrdí, že svou první velkou příležitost získal bez jakékoli protekce.
Dnes je přesvědčený, že zvolení pseudonymu bylo správným rozhodnutím. Chtěl, aby lidé hodnotili jeho práci, ne rodokmen. A tak se také stalo, ač ho to ostré hodnocení, které v určitých dobách své kariéry dostával, jistě příliš nepotěšilo. Momentálně ovšem herce můžete vidět v seriálu Spider-Noir, který si zatím u publika vede velmi dobře.
