Článek
Režisér Vladimír Čech (†77) patřil spolu s Petrem Schulhoffem (†63) v 60. letech minulého století k tvůrcům našich nejlepších filmových detektivek. Čech uvedl na scénu kriminalisty Tůmu (Karel Höger †67) a Líbala (Josef Bek †76), kteří si okamžitě získali velké divácké sympatie. Trojici filmů s těmito hrdiny spojuje slůvko „alibi“: 105% alibi (1959), Kde alibi nestačí (1961) a Alibi na vodě (1965). Není divu, alibi podezřelých hraje hlavní roli ve všech příbězích.
Pokus se vymkne z rukou
Děj třetího případu Alibi na vodě je zasazen do atraktivního prostředí filmařů a manekýnek. Režisér Konrád (Otomar Krejča †87) chce natočit pátrání policistů v novém kriminálním filmu experimentální dokumentární metodou zvanou cinéma-vérité. Na opuštěném hausbótu na přehradě nechá „zmizet“ svou hrdinku Zuzanu, která má kolem sebe jako úspěšná manekýnka spoustu lidí, namočených do nejrůznějších skandálů a afér.
Zajímavý pokus, při němž chtěl Konrád tajně točit policejní práci, se ale změní v drama, když je Zuzana skutečně zavražděna. Všichni podezřelí mají alibi, zde doslova „na vodě“.
Zahrál si zde i Oldřich Nový
Režisér do filmu obsadil celou plejádu známých herců. V roli fotoreportéra Laufra se v něm setkáme s Oldřichem Novým (†83) – mimochodem, oblíbený představitel prvorepublikových elegánů se objevil i v předchozím filmu Kde alibi nestačí, ve kterém si zahrál ředitele hotelu, dále s Josefem Beyvlem v roli majitele hausbótu, Jaroslavem Vojtou (hluchý rybář Lebeda), Svatoplukem Benešem (vrátný Rýdl), Václavem Lohniským (vrchní Josef) či Helgou Čočkovou (Zuzanina spolubydlící).
Kdo hrál půvabnou Zuzanu
Zuzanu ztvárnila tehdy 17letá Ivana Striničová, která později užívala matčino příjmení Herglotzová. Filmovou mluvu s ní vypilovala herečka Jiřina Štěpničková (†73). Půvabná Ivana, jež dnes nosí příjmení Hezinová, se pak mihnula ještě v několika filmech, mj. Dáma na kolejích (1966), Svatba jako řemen (1967), Ezop (1969) či v seriálu Pan Tau (1972).
Patnáct let byla také členkou sboru Divadla na Vinohradech a občas se objevila i v nějaké reklamě. Byla rovněž jednou z tváří vyhlášeného kadeřnického salonu Gerharda Matuschky v pražské ulici Ve Smečkách, kam za socialismu chodila většina zpěvaček, hereček i TV hlasatelek.
Fotogenické lokace
Alibi na vodě se točilo v Praze, konkrétně na Starém Městě a na Hradčanech, na hradě Zvíkov a na přehradě Orlík, která byla uvedena do provozu pouhých pár let před tím – v prosinci 1961.
Frčely obrázky nahých slečen
Film nakousl i jedno, na tehdejší dobu poměrně odvážné téma: nelegální obchod s ženskými akty. O tom, že se policie těmito případy zabývá, se tvůrci dozvěděli od náčelníka pražské kriminálky Karla Kalivody, který působil jako odborný poradce.
Pro film bylo proto třeba nafotit akty, čehož se zhostil fotograf Zdeněk Virt se svou ženou Xenií. Kriminalista Kalivoda ale nepřicházel jen s náměty – právě on prý doporučil Karla Högera do role kapitána Tůmy.
Proč byla kritika tak útočná?
Dobová kritika nenechala na filmu nit suchou. Vadilo, že je „balen příliš exportně“ a má spoustu „buržoazních aspektů“ – režisér Konrád si bydlí ve vile jako z Beverly Hills, nakupuje zřejmě pouze v Tuzexu, prostí kriminalisté s nízkými příjmy popíjejí drze originální skotskou whisky, z Alibi na vodě vane snobismus, laciná koketérie a poklonkování západnímu pozlátku. Taková byla zkrátka doba…
