Článek
Ministr kultury Oto Klempíř o sobě dal znovu vědět. Ani tentokrát umělce nepotěšil, spíš naopak. Zástupci divadel mluví o návratu cenzury a jasném kroku zpět, který české kulturní scéně jenom uškodí.
„Podle mě je chyba, že ministr kultury nemá ze zákona možnost ovlivnit to, komu poskytne Fond audiovize dotace. Takový systém, kdy stát rozdává peníze a nemá vliv, jak se s nimi naloží, jde za Martinem Baxou z ODS a minulou vládou. Takhle to dál nejde. Už brzy předložím novelu zákona, která to změní,“ nechal se slyšet.
Asi nečekal, že mu představitelé kulturní scény začnou houfně děkovat za to, že by rád zavedl něco, co zavání něčím, co se s velkou úlevou po roce 1989 zrušilo. Cenzurní choutky vyděsily a naštvaly i zástupce dotčených kulturních scén a organizací.
„Naivními pseudoúvahami o vhodnosti té či oné dotace přidělované po pečlivém zvážení nezávislými osobnostmi zavádíte ideologickou kontrolu tvorby. Jakákoli cenzura je zlo. Váš vkus, vaše filozofické nebo náboženské preference nemají ve vaší práci co dělat,“ vzkázali Klempířovi Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský z vedení Činohry Národního divadla.
„Pokud má být zákon měněn proto, aby politická reprezentace získala větší kontrolu nad obsahem kultury, nejde o reformu. Jde o krok zpět. Takový směr v kulturní politice odmítáme,“ uvedl za Městská divadla pražská jejich ředitel Daniel Přibyl. Kulturní politika demokratického státu podle něj nestojí na osobních preferencích ministra ani na momentální hlasitosti veřejného tlaku.
Klempířův záměr našel i své zastánce, ti však zpravidla nepocházejí z řad umělců. „Jako daňový poplatník naopak oceňuji, že chce být ministr kultury obezřetnější při rozdávání peněz daňových poplatníků,“ zaznělo od těch, kteří ministrovi fandí.
