Článek
Alespoň nějakou stopku puberťáckému řádění ministra zahraničí a šéfa Motoristů Petra Macinky vystavilo Hnutí Duha, jemuž se pranic nelíbí označení, že je teroristické. Přesně tak přitom o Duze Péťa pohovořil. Následovala předžalobní výzva a požadavek na veřejnou omluvu. Macinka se k problému postavil jako pravý motoristický drsňák: výzvu prý zatím nedostal, i když už ji má v poště a e-mailu.
Duha je „ve funkci“ třicet sedm let – tak dlouho se zabývá ekologií a ochranou přírody. Macinka nás v pozici ministra obšťastňuje čtyři měsíce. Kromě výtečného projevu v OSN, z něhož neměli v Moskvě radost, toho zatím – na rozdíl od Duhy – moc nepředvedl. Ideologicky ukován od Václava Klause je sice dobře, ale tohle na moderní dobu nestačí. Macinka je možná ještě víc „mimo“ než Andrej Babiš a jeho typický voličský vzorek.
V poslední době se, po nějakém čase, zase objevují obdivné zprávy o vedoucí Úřadu vlády, kterou je osvědčená Tünde Bartha. Je prý jediná, kdo se Babiše nebojí. Taky ho dokáže – opět jako jediná – přesvědčit, aby na něco nebo někoho změnil názor.
Nemohla by, prosím, paní Bartha vysvětlit Andymu, že nemůže mít ve vládě ministra, který svým frackovitým chováním a nálepkováním dělá jen ostudu? Možná ale všechno přebíjí hlavní trumf: Babišovi imponuje Macinkovo naprosto totožné vnímání novinářů. Jsou to pro oba nepřátelé. Stačí chvíli sledovat jakoukoli tiskovku premiéra nebo ministra zahraničí.
Klaus, Zeman, Babiš, Macinka… Kombinace zbytnělého ega a hodně svérázná povaha, toť často tuzemský politik, který tolik imponuje plebsu.