Článek
Čím mohutnější pitomost, tím větší šance na virální šíření mezi mysliteli na internetu. Tohle platí a přesvědčili jsme se o tom už mnohokrát.
Společnost pro obranu svobody projevu zkritizovala na sociální síti rozhovor s prezidentem, který pořídila pracovnice komunikační sekce generálního štábu. „Od kdy si pracovníci silových složek bez souhlasu svých nadřízených natáčejí rozhovory s opozičními politiky?“ čílí se v příspěvku.
Pomiňme legrační rétoriku akcentující omezení svobody projevu od někoho, kdo má ve svém názvu pravý opak. Horší je podstata sdělení. Prezident fakt není a nebude opozičním politikem, i kdyby tenhle nesmysl zněl veřejným prostorem stokrát za den.
Vzpomeňme si, jak Petr Pavel nebyl kdovíjak nadšen z ekonomických výkonů Fialovy vlády. Když měl podepsat rozpočet na loňský rok, dal na doporučení renomovaných ekonomů a silně se s Petrem Fialou a Zbyňkem Stanjurou dohadoval nad nekvalitou tohoto klíčového dokumentu. Rozhodně nebyl nějakým automatem na podpisy pod předložené zákony.
Pavel svým jednáním nejvíce připomíná „prvního úředníka státu“. Nedělá ze sebe pupek světa jako jeho předchůdci Miloš Zeman a Václav Klaus. Když zablokoval nominaci Filipa Turka, učinil tak kvůli tomu, že si na pozici ministra neuměl představit někoho tak mimořádně problematického. Zároveň neměl nic proti kompetenční žalobě vůči sobě, opět v zájmu demokracie. Takhle se věci mají, milá Společnosti pro obranu svobody projevu.
Pokud už je zmíněn mentor Motoristů Klaus, přímo se nabízí i další záležitost. Pavel dnes navštíví Chile. Skoro bych se vsadil, že tam žádné pero nešlohne.