Článek
Noční můra politiků je zase tu. Letos se voliči při kroužkování asi vyřádí, jako už dlouho ne, takže poslanci a poslankyně špatně spí, zádumčivě civí do hlubin temné řeky a v duchu si recitují Seifertovu báseň Noc na prahu.
Miroslav Kalousek proti tomu srší energií. Ještě nedávno měl zálusk na novou stranu, ale chyběli mu do ní lidi. Ti, o něž stál, nechtěli mít nic společného s politikou; pak byli tací, kteří se vyloženě chtěli svézt s osvědčeným „playmakerem“ nahoru. Ty by ale Kalousek nezaměstnal ani jako topiče.
Miroslave, oprašte myšlenky na novou stranu a slevte ze svých nároků! Sám víte, jak to chodí. V Poslanecké sněmovně často končí různé figurky z komunálu, které začaly překážet lokálním bossům. „Lojza už nám nějak přerůstá přes hlavu a minule se dokonce začal zajímat o privatizaci obecních bytů. Tak ho šoupnem na kandidátku do Sněmovny!“
Až letos dolní komora „vyplivne“ spoustu bývalých poslanců, mohli by vytvořit zdravé jádro Kalouskovy strany. Programové priority, natož ideje jsou legrační balast. V Česku, kde politici běžně porušují volební sliby, klíčová úvaha často spočívá jen v tom, jestli je dotyčný neumětel, nebo rovnou kopyto.
Zákonodárci, jimž volič letos svými kroužky vystaví stopku, i ti, kteří už jsou ve straně na ocet, si odnesou slušné odchodné. To ovšem za několik měsíců rozfofrují.
O tyhle vzácné lidi, Miroslave, se musíme postarat strategicky, ne jim jen šoupnout do „civilu“ nějakou almužnu. Dobrý poslanec – věčný poslanec. Kdo nevěří, ať se zeptá Marka Bendy.