Článek
„Tohle mi vypadá na pěknou šlamastyku,“ řekne si zřejmě armádní grafolog (přímý potomek rotného Smiřického), až mu nový ministr obrany Jaromír Zůna předloží k analýze osobní, vlastnoručně psaný dopis předchůdkyně Jany Černochové. Ta mu – jak sdělila v televizi – na pěti stránkách doporučila různé osobní záležitosti a asi i vysvětlení, jak to má s chlapama, když po nich v každé funkci šlape jak po zelí.
Instalace nové vlády samozřejmě proběhla za bedlivého dohledu politologů a pisálků, kteří žijí politikou natolik, že si dokonce v neděli, úplně bez nátlaku, pustí k vepřové se zelím Otázky Václava Moravce. Neméně zajímavé jsou však taky „menší“ fragmenty.
Jako nejvíce drsný člen nové vlády se zatím projevuje Petr Macinka. Šéf Motoristů se s tím fakticky moc nepáře. Václav Klaus, který mu možná sesmolil nějaký tahák verbální brutality, musí být se svým žákem spokojen. Pohlazení a možná i pamlsek večer po šichtě!
Andrej Babiš byl během svého velkého dne docela klidný, dokonce s úsměvem odpovídal na veškeré otázky, které se netýkaly jeho imunity (ne té zdravotní). Jako největší sympaťák se ale nakonec ukázal odcházející expremiér Petr Fiala. Je asi jedno, jestli to bylo předem aranžované, či nikoli.
Poté, co Fiala předal premiérskou pracovnu a vůbec celý barák svému nástupci, doprovodil Babiše do půlky chodby. Pak mu podal ruku, rozloučil se a osaměle se vydal zpátky proti proudu ochránců, poskoků a fotoreportérů. My, milovníci westernů s Clintem Eastwoodem, jsme v tu chvíli zaslzeli. „Sbohem, hombre. Byl jsi vždycky hodně svůj!“