Článek
Podpořit akci Rodina offline se rozhodla, protože se tak snaží sama žít. Meteoroložka Dagmar Honsová je maminkou dvou dcer a k tomu, aby holky začaly používat mobilní telefon, ji donutila až učitelka ve škole.
„Pravdou ale je, že to bylo už v první třídě. Přesně si pamatuji, jak jsme tam byli toho prvního září a paní učitelka říkala, že v říjnu najedeme už na mobilní telefony a bude nám pomáhat. Protože holky chodily do bilingvních tříd, tak používaly telefon na překládání,“ vidí to jako dnes maminka šestnáctileté Amálky a třináctileté Julie, kterou vzala na setkání pořádané nadačním fondem Život v kufříku sebou.
Dcery prý samy touhu vlastnit mobil neměly, protože pro ně znamenal pracovní nástroj. „U nás zvonil mobilní telefon x krát za hodinu, jaké bude počasí a holky to i tak braly – s mobilním telefonem se pracuje, bere nám maminku,“ vyprávěla Dagmar, která sama nemá k tomuto druhu techniky kladný vztah. Doma nyní musí mít dcery u telefonu vypnutý zvuk.
Najdou se ale výjimky, kdy podporuje například některé aplikace. „Dcery mají ty na angličtinu. Pak bych samozřejmě doporučila meteorologické aplikace, které vás umí varovat před nepřízní počasí. Hlavně třeba, když jdete do hor a podobně,“ upřesnila.
A co radí dalším rodičům, aby jim mobilní telefony u dětí nepřerostly přes hlavu? „Sport a zase sport! Holky přijdou domů, vědí, že mají tak dvě hodiny, aby se nějak zregenerovaly a pak jdou na trénink a přijdou domů a jsou rády, že jsou rády. Takže sport a pak také dobré jídlo,“ uzavřela.
