Článek
V Praze byl dvakrát a na podzim se vrátí potřetí. Hudebník Andrea Morricone tu naváže na tvorbu svého otce Ennia, který patří mezi nejslavnější autory filmové hudby všech dob. Okouzlilo ho nejen město jako takové, nadšený je i z tuzemských muzikantů.
„Mám Prahu moc rád, učarovaly mi hlavně Hradčany s Pražským hradem a katedrálou. Atmosféra je tu kouzelná a místo dýchá historií, navíc ty krásné výhledy na celé město, věže a mosty… Těším se, že tam zase zavítám. 7. listopadu oslavíme společně s orchestrem hudební tvorbu mého otce, Ennia. Snad se mi podaří zůstat déle, projít si víc míst a posedět v příjemné restauraci,“ prozradil nám italský umělec, kterého sem táhne nejen bohatá historie a architektura.
„Baví mě spolupráce s českými hudebníky. Když stanete před orchestrem v roli dirigenta, musíte cítit propojení se členy souboru a sedne si to tak, jak má, vznikne na poslech i emoci krásné dílo. Miluju to,“ zasnil se.
Ve volném čase překvapivě preferuje ticho, jindy si pustí třeba Mozarta, záleží na pracovním vytížení. Volný čas se snaží věnovat rodině, dětem a také oddechu. Práce skladatele a dirigenta je totiž dost náročná. Příval nové energie prý zažívá nejčastěji v přírodě a tichu.
Díky své práci hodně cestuje, a v rodné zemi se tak příliš neohřeje. „Doma se cítím v Itálii, ale velmi rád se vracím do Tokia nebo Hong Kongu. Je to úplně jiný svět, který si našel místo v mém srdci. A jelikož mám rád historii, tak samozřejmě mám rád také Prahu, Paříž nebo Londýn,“ svěřil Super.cz Morricone, který se, chtě nechtě, často setkává s tím, že ho lidé mají tendence srovnávat se slavným tatínkem.
„S tátou se nesrovnávám. Je to pro mne čest nechat znít jeho tvorbu a pokračovat v ní, naplňuje mne i moje vlastní tvorba a spolupráce s filmaři, jako třeba Tarantino a dalšími mistry filmového světa. Podílet se na filmové hudbě je radost. Neměnil bych. Hudba je pro mne srdeční záležitost, plná prožitků, emocí, ale stejně tak umím vnímat krásu ticha,“ dodal závěrem slavný hudebník.
