Jaroslav Marvan a Soňa Červená v komedii Poslední mohykán

Jaroslav Marvan a Soňa Červená v komedii Poslední mohykán

Tyranizoval celou rodinu. Nejslavnější filmový morous si roli despoty užíval

Role akurátních morousů sedly Jaroslavu Marvanovi (✝72) jak ulité. V komedii Poslední mohykán (1947) ztvárnil s velkou chutí postavu dalšího z nich – majitele starožitnictví Bořivoje Kohouta, který své rodině vládne pevnou rukou. Jako výborný komediální herec ale neměl problém vtělit se i do postavy Bořivojova rozverného dvojčete Jaroslava. Veselohra Poslední mohykán, kterou natočil režisér Vladimír Slavínský (✝58) podle divadelní předlohy Poslední muž od F. X. Svobody, neztratila nic na své atraktivitě ani po 75 letech od svého vzniku.

Ženatého filmového morouse (✝72), který měl dítě až na prahu šedesátky s o 26 mladší kolegyní, zabila rakovina

Zámožný obchodník se starožitnostmi Kohout si velmi zakládá na disciplíně a tyranizuje tím celou rodinu. Nevnímá proto přání své ženy (Meda Valentová ✝75) ani to, že dcera Zdenka (Dagmar Frýbortová ✝86) si našla ženicha, druhá dcera Helena (Soňa Červená, 96) se zamilovala a vášní syna Jaroslava (Jaroslav Mareš ✝82) je plavání. Vše se změní díky zásahu Bořivojova bratra, dvojčete Jaroslava, který je veselá kopa, a za něhož se nerudný pán domu musí v nouzi vydávat.

Nostalgická stará Praha

Poslední mohykán je zdařilou hereckou exhibicí Jaroslava Marvana. Nezapomenutelná je například scéna, ve které věší obraz, a sekýruje při tom celou rodinu. Film se točil v Praze, převážně na Malé straně, mj. na Karlově mostě a na Maltézském náměstí, kde stál dům Bořivoje Kohouta.

V 96 letech se ukázala ve společnosti. Světově proslulá operní pěvkyně Soňa Červená je stále v neuvěřitelné kondici

A v plné kráse je v něm zachycen i legendární bazén pod Barrandovskými terasami, ve kterém závodně plaval Kohoutův filmový syn Jaroslav.

Točil „rychlé spotřební zboží“

Režisér Slavínský patřil k velmi plodným tvůrcům. Pod jeho taktovkou vznikaly nejčastěji nejrůznější limonády a pokleslé, sentimentální romance, které už odvál čas. Poslední mohykán je ale jednou ze světlých výjimek.

Natáčení komedie Anděl na horách provázela zranění: Jaroslav Marvan dostal královské „bolestné“

Producenti Slavínského vyhledávali, protože jeho filmy měly u tehdejšího publika úspěch, a navíc je točil rychle a levně. I proto byl na place přísný a nenáviděl improvizaci. Chtěl, aby všechno „odsýpalo“ jaksepatří.

Slavínský neuměl odpočívat

„Slavínský snad neznal jediné: oddech. Práce s ním byla proto velmi namáhavá. Byl přísný sám k sobě i k druhým a vyžadoval od svých spolupracovníků včasnou a přesnou přípravu. Nikdy nehazardoval zbytečně s časem, a právě proto byl pravděpodobně nejoblíbenějším a podnikateli nejčastěji vyhledávaným režisérem. Vůbec jsem se filmařům nedivil, protože čím méně bylo filmovacích dnů, tím více se snižovaly náklady..." řekl o něm Jaroslav Marvan.

5 hvězdných honorářů českých herců: Kolik dostal Nový za Kristiána nebo Marvan za Anděla na horách?

Sám Slavínský zase říkal, že kolega Otakar Vávra (✝100) může své nákladné filmy točit jen jeho zásluhou, protože mu je financuje svými kasovními trháky. To nepřímo potvrdil i producent Miloš Havel (✝68), který konstatoval, že musí vyprodukovat dva levné filmy, aby vydělal na ten třetí, který si natočí režisér Vávra.

Na závěr ještě zmiňme, že Poslední mohykán je vlastně také remakem staršího filmu Poslední muž, který v roce 1934 natočil Martin Frič (✝66) s Hugo Haasem (✝67) v titulní roli. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků