Do země plné luxusu se pravidelně vrací jen z povinnosti. Super.cz
Do Monaka jezdí Koller už jen z povinnosti. Do ráje luxusu a hazardu cestuje jen za rodinou
Svou kariéru začínal od píky a stal se jedním z nejlepších ve svém oboru. Jan Koller (48) byl tak úspěšný, že si mohl dovolit žít v Monaku. V zemi milionářů přenechal letní sídlo své bývalé manželce Hedvice a dcerám Hedvice a Kateřině a vrací se tam už jen kvůli potomkům.
„Jsem rozvedený a děti zůstaly s bývalou ženou v Monaku. Máme speciální střídavou péči, jezdím tam na jeden týden a pak se vracím na dva týdny domů,“ vysvětluje hráč přezdívaný Dino během našeho rozhovoru, který nám poskytl před show 7 pádů Honzy Dědka.
Své zázemí si buduje v rodném Česku, kde by chtěl zůstat. „Tělem a duší jsem Čech. Mentalita mi vyhovuje tady. Děti budou za chvíli studovat jinde a v Monaku nebudou. Stálé zázemí si chystám v České republice,“ říká nejlepší střelec národní reprezentace v historii, který jezdí do Monaka jen z povinnosti. „Nebýt dětí, tak už tam nejezdím. Jezdím tam jen za nimi. Monako mi k srdci nepřirostlo.“
Na Azurovém pobřeží hrál Koller také profesionálně fotbal, když se rok před koncem kariéry upsal třetiligovému francouzskému klubu AS Cannes. Po těchto kamarádech se mu ale nijak zvlášť nestýská, a naopak se vždy těší na své české kolegy. „Hrál jsem tam, na konci kariéry jsem tam působil v profesionálním klubu. Když jsem se tam rozhodl žít, tak jsem tam působil v amatérském klubu dalších šest let,“ vzpomíná Jan Koller. ■
Fotogalerie
Jan Koller byl v rozhovoru velmi otevřený. ■
Foto: Teki Shine, FTV Prima
V televizní show 7 pádů Honzy Dědka ■
Foto: Teki Shine, FTV Prima
Získali jsme rozhovor před natáčením talk show 7 pádů Honzy Dědka. ■
Foto: Teki Shine, FTV Prima
Jan Koller s dcerami ■
Foto: Instagram J. Kollera
Jan Koller a Hedvika Kollerová prožili značnou část manželství na Azurovém pobřeží. ■
Foto: Petr Hloušek, Právo
Jan Koller ■
Foto: V. Homola, P. Lusk
Hedvika Kollerová zůstala žít v Monacké vile. ■
Foto: Instagram H. Kollerové
Se svými dcerami Hedvikou a Kateřinou ■
Foto: archiv H. Kollerové