
Svatopluk Beneš, Zorka Janů a Václav Sova ve filmu Ohnivé léto (1939) Foto: reprofoto Ohnivé léto
Držela hladovku, měla smůlu na chlapy a po válce skočila z okna. Citlivá herečka (✝24) neměla na růžích ustláno
Ačkoli Zorka Janů (9. 7. 1921 – 27. 3. 1946) byla krásná a talentovaná herečka, celý život ji provázela nálepka, že je „sestrou slavnější Lídy Baarové“. A to se jí nakonec stalo osudným. Nesmírně křehká a psychicky labilní dívka neunesla po válce tlak, kdy ji všichni házeli do jednoho pytle se sestrou, jež ještě před okupací udržovala milenecký poměr s Josephem Goebbelsem.
Zářila hlavně na divadle
Už jako dítě byla Zorka fotogenická a její tvář se objevila v reklamě na obalu dětského pudru. Ve filmu se objevila poprvé jako 12letá, kdy si se sestrou zahrála v Madle z cihelny (1933). Zorka Janů později vystudovala Pražskou konzervatoř a do roku 1944 účinkovala ve 12 filmech, smyslem jejího života však bylo divadlo.
Prošla si několika jevišti a v roce 1942 zakotvila ve Vinohradském divadle. Vystupovala i na jeho dalších scénách, mj. Na Poříčí, kde dostala svoji životní roli v inscenaci Herečka, která měla 57 repríz.
Smolařka v lásce
V osobním životě prožívala Zorka Janů jeden milostný nezdar za druhým. Její první velkou láskou byl spisovatel František Kožík (✝87), se kterým se seznámila na Filmových žních ve Zlíně. Ten byl ale tou dobou už ženatý, a tak ji záhy opustil. K jejím dalším milencům patřil i režisér Vinohradského divadla František Salzer (✝72), kvůli kterému se dokonce pokusila o sebevraždu.
Zamilovala se i do kritika Antonína M. Brousila (✝79), který se k ní ale nechoval podle jejích romantických představ. Byl odtažitý a chladný. Nevyšlo jí to ani s kolegou Karlem Högerem (✝67). V lásce se jí prostě nedařilo, což její křehkou psychiku ještě více rozleptávalo.
Trpěla anorexií
Byla sice štíhlounká, ale sestra Lída jí jednou řekla, že je tlustá, a tak začala držet drastické hladovky – nějakou dobu jedla například jen jednu okurku denně. Následkem toho jí začal otékat obličej a trpěla depresivními bolestmi hlavy. Koncem roku 1940 odjela do nervového sanatoria, ale v únoru 1941 už byla opět v Praze a hrála divadlo, které pro ni bylo celým smyslem života.
Rodinná tragédie
Dramatický zlom nastal po válce, kdy se Lída Baarová ocitla kvůli pletkám s nacisty ve vězení, a nevinná Zorka se vezla na vlně nenávisti.
A jako by toho nebylo málo: maminka v říjnu roku 1945 zemřela po policejním výslechu na infarkt a tatínek přišel kvůli sepsi o nohu. Zorce zůstalo jen milované divadlo. Nebo si to aspoň myslela.
V divadle ji nechtěli
Když se totiž jednoho dne dostavila do Vinohradského divadla na zkoušku, hned ve dveřích ji čekala studená sprcha. Jeden z kolegů jí řekl, že „sestra Lídy Baarové mezi české herce nepatří“. Tehdy se jí zhroutil celý svět a její osud byl zpečetěn. Doma řekla otci, že se jde vykoupat, a pak skočila z balkonu jejich vily. Na schodech umírala v bolestech dlouhých dvacet minut…
Lída Baarová později v knize Života sladké hořkosti z roku 1991 o své sestře napsala: „Byla lepší než já.“ Obě jsou dnes pohřbeny po boku svých rodičů na hřbitově v pražských Strašnicích. ■
Fotogalerie
V pouhých 24 letech Zorka Janů dobrovolně ukončila svůj život. ■
Foto: reprofoto Kluci na řece
Svatopluk Beneš, Zorka Janů a Václav Sova ve filmu Ohnivé léto (1939) ■
Foto: reprofoto Ohnivé léto
Lída Baarová byla sestrou Zorky Janů. ■
Foto: reprofoto Ohnivé léto